Firmy mají mít možnost vyvinit se za určitých okolností z trestního stíhání. Potvrdila to v úterý sněmovna, když odmítla návrh senátorů na vypuštění této pasáže z novely o trestní odpovědnosti právnických osob. Předloha poměrně výrazně rozšiřuje okruh činů, kterých se firmy mohou dopustit. Nyní zamíří k podpisu prezidentovi.

Úprava o možném vyvinění firmy se do vládní novely dostala ve sněmovně, v horní komoře se stala terčem kritiky. Uvádí, že společnost by mohla být trestní odpovědnosti zproštěna, pokud vynaložila veškeré možné úsilí, aby spáchání protiprávního jednání zabránila.

"Neznamená to, že jsou automaticky vyviněny," zdůraznila spoluautorka pozměňovacího návrhu, poslankyně Marie Benešová (ČSSD). Další z navrhovatelů Jan Chvojka (ČSSD) poznamenal, že o vině bude vždy rozhodovat soud. Rovněž bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) soudí, že firma by měla dostat férovou možnost prokázat, že udělala všechno, aby se trestný čin nestal. "A pak ji nekriminalizujme," podotkla Válková.

Senátor Miroslav Antl (za ČSSD) ale tvrdí, že ustanovení o vyvinění firem popírá smysl zákona. "Jde proti záměru vlády zpřísnit trestní postih právnických osob," řekl. Pasáž by mohla podle něho vést k zastavení trestního stíhání v závažných věcech.

Už dříve se mluvilo o případech Metrostavu nebo Agroteku ze skupiny Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO). Metrostav patří k firmám, které jsou stíhány v korupčním případu kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, Agrotec v případu zakázek České pošty.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) se k senátním úpravám novely postavil neutrálně. "Obě varianty budou dobrými variantami," řekl k návrhům dolní a horní komory.

Pro úpravu horní komory hlasovalo 25 ze 150 přítomných poslanců, 115 jich bylo proti. Původní sněmovní verzi, pro niž se v dolní komoře muselo najít nejméně 101 hlasů, pak podpořilo 134 ze 153 přítomných poslanců. Proti jich hlasovalo 14.

Zákon podle vládního návrhu nově stanoví, že společnosti budou moci být stíhány za všechny trestné činy kromě těch, jež budou výslovně vyloučeny. Nyní je tomu naopak. Společnosti budou moci být nově stíhány podle jedné z dřívějších sněmovních úprav i pro pomluvu, což kritizovala Unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj. Poukazují na možné omezení svobody projevu a médií.

Senát chtěl mezi trestné činy, za něž by mohly být odpovědné firmy, zařadit i účast na sebevraždě. Antl uvedl, že takové případy nejsou z principu vyloučeny. Po úterním hlasování dolní komory ale zůstane účast na sebevraždě na seznamu vyloučených trestných činů.