V prvních týdnech po porodu každá matka s otevřenou náručí přijme jakoukoliv pomoc s péčí o novorozeně. Kvůli financím se však často novopečení otcové nemohou přestat věnovat zaměstnání, a pokud nejsou k dispozici ani prarodiče či jiní známí, zůstanou na péči o domácnost a dítě matky samy. Novela by měla dát prostor rovnosti mužů a žen, a to týdnem otcovské dovolené, kdy mohou pomoci starat se o domácnost i svého potomka a zároveň jim bude zajištěna pracovní stabilita. 

"Účelem této nové dávky bude především posílení vazby mezi dítětem a jeho oběma rodiči v raných týdnech života dítěte, podpora a motivace otců k zapojení se do péče o novorozené dítě a rozvoj vztahů v rámci rodiny a kompenzace ucházejícího příjmu otce z důvodu péče o novorozené dítě a matku krátce po porodu," upřesňuje ministerstvo práce a sociálních věcí v důvodové zprávě novely zákona. 

Kdo, kdy a na jak dlouho má nárok na otcovskou? 

  • Pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem (otcem je muž zapsaný jako otec dítěte v knize narození) 
  • Pojištěnec pečující o dítě mladší než 7 let, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů (například adopce, pěstounská péče)
  • Nástup na otcovskou je nutný v období prvních 6 týdnů po narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče
  • Doba, kdy bude vyplácena podpora, je stanovena na 1 týden
  • Výše otcovské dovolené je 70% denního vyměřovacího základu za kalendářní den
  • Žádost o otcovskou předává zaměstnavatel okresní správě sociálního zabezpečení 

Hlavním argumentem Ministerstva práce a sociálních věcí pro zavedení podpůrčí doby je fakt, že obdobný institut funguje ve většině zemí EU. Vzhledem k tomu, že vyplácení může být poměrně znatelnou zátěží pro sociální systém, ministerstvo uvádí, že při vyšších příjmech než jsou průměrné mzdy, by podíl otcovské k čistému příjmu postupně klesal. 

Vyšší nemocenská pro dobrovolné hasiče 

Novela se také zabývá úpravou pobírání nemocenské pro sbory dobrovolných hasičů obce. Ti, kteří byli uznáni dočasně neschopnými práce z důvodu nemoci či úrazu vzniklých během záchranných či likvidačních prací při požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, povodni nebo další mimořádné události, anebo jim byla nařízena karanténa, se poskytuje v současné době od 15 dne nařízení pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy ve výši 60% denního vyměřovacího základu. Vzhledem k obecné prospěšnosti činnosti těchto jednotek se návrh přiklání ke zvýšení náhrad mzdy na 100% denního vyměřovacího základu. 

Pro navýšení náhrady mzdy však bude případně nutné splnit několik podmínek. Jednotka sboru bude muset být přivolána k zásahu operačním střediskem hasičského záchranného sboru. "Další podmínkou k přiznání nemocenského ve zvýšené výměře je, aby hasičský záchranný sbor kraje, jehož operačním střediskem byla jednotka k zásahu povolána, vyhotovil potvrzení o tom, že žadatel o nemocenské je členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, zúčastnil se zásahu a že k jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v souvislosti se zásahem, k němuž byla tato jednotka povolána," dodává ministerstvo práce a sociálních věcí v důvodové zprávě.

Celé znění návrhu zákona lze najít zde.

Související