Nemocnicím chybí personál, dělejte s tím něco, tlačily odbory a Česká lékařská komora na vládu. Na jejich straně stál od počátku ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, který požadoval navýšit platby za státní pojištěnce, aby bylo na platy lékařů a sester. Při hodnocení toho, jak hluboká personální krize v nemocnicích skutečně je, byl ale od začátku opatrný, protože přesná čísla nikdo nemá.
To by se mělo změnit po nedávném schválení nového zákona o Národním zdravotním informačním systému. "Je to obrovská změna. Stát bude mít poprvé po 25 letech reálná data o počtech lékařů a sester," slibuje Němeček.
HN: V souvislosti s nedostatkem lékařů a sester se teď hodně diskutovalo o jejich počtu. Čím to je, že nikdo pořádně neví, kolik nám jich tady chybí?
Považuji to za velmi charakteristické pro to, jakým způsobem se tady 25 let řídí zdravotnictví. Přesná data prostě nemáme. Jsem moc rád, že v nejbližší době je konečně mít budeme. Byl schválen zákon o Národním zdravotním informačním systému, který zavádí, zdůrazňuji, neveřejný registr všech zdravotnických pracovníků.
Teď to vypadá tak, že Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) rozešle statistické dotazníky do nemocnic a ambulantních zařízení, a ty napíšou, kolik mají lékařů. Nicméně je třeba brát v úvahu zaprvé přesnost vykazování a zadruhé to, že pracovní úvazek nerovná se fyzická osoba. A neexistuje systém, který by to spároval.
HN: Lékaři se budou muset do registru sami hlásit?
Ne, bude to automatický registr. Když člověk vystuduje lékařskou fakultu a dostane diplom, tak ho fakulta nahlásí do systému. V okamžiku, kdy lékař přijde do nemocnice nebo kamkoli do zaměstnání, dá zaměstnavateli přístupový kód. Ten si jednak vyhledá, že dotyčný lékařskou fakultu skutečně vystudoval, a pak povede záznam o tom, že je jeho zaměstnancem. Lékař s tím nebude mít žádné starosti, jen bude dávat oprávnění komukoli v systému zkontrolovat, že skutečně má atestace a podobně. Tohle považuji za velký převrat v českém zdravotnictví.
◼ Narodil se v únoru 1972 v Bohumíně. Vystudoval všeobecné lékařství a management se zaměřením na zdravotnictví. Pracoval v bohumínské nemocnici, kterou od roku 2002 řídil. V roce 2005 se na následujících devět let stal ředitelem Fakultní nemocnice v Ostravě. ◼ Od roku 1996 je členem ČSSD. V lednu 2014 nastoupil do čela ministerstva zdravotnictví a je jedním z nejdéle sloužících ministrů v tomto úřadu. ◼ Je ženatý, jeho manželkou je primářka popáleninového centra ostravské fakultní nemocnice Zdenka Crkvenjaš.
HN: Proč to trvalo tak dlouho?
Já jsem to považoval za naprosto samozřejmé, logické, ale když jsme teď ten zákon prosazovali, tak se na nás spustila dělostřelecká bubnová palba. Týkalo se to další věci, která v tom zákoně je − dat od všech pojišťoven, která jsou dnes na sedmi místech.
Jediná změna je, že je bude mít k dispozici i ÚZIS, tedy stát, za přesně vymezených podmínek. Je to důležité i z hlediska administrativní úlevy pro nemocnice. Dnes se podobným způsobem, jako se hlásí lékaři, vykazuje velká spousta odborných zákroků. Přijde papír, oni ho vyplní, pošlou zpátky na ÚZIS, tam sedí někdo, kdo to překlepe do počítače.
Přitom pojišťovny mají všechny zákroky v on-line úložištích. A mnohem přesněji. V okamžiku, kdy se data budou dát přímo on-line vytáhnout z toho, co zařízení posílají pojišťovnám k proplacení, desítky vyplňování tohoto typu odpadnou.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
