Firmě Domo Development se nedaří přemluvit obec Dobřejovice, aby stáhla protesty proti chystané komerční zóně těsně za hranicí jejího katastru podél dálnice D1. Obří zóna má měřit dva kilometry, z toho na třetinu pod názvem Kostka Čestlice, která leží těsně u Průhonic, už má Domo Development územní rozhodnutí. Zbytek je v územním plánu stále jen pole.
Developer již dříve neuspěl s nabídkou daru deseti milionů korun výměnou za to, že obec přestane stavbě bránit. V pondělí se proto snažil na schůzce s vedením obce zjistit, za jaké ústupky by radnice přestala klást odpor.
Ředitel firmy Jakub Anderle navrhl obci, aby z místních obyvatel zřídila skupinu, která by záměr developera projednala. A řekla, co je trápí a v čem by jim developer mohl případně pomoci. To ale starosta Jiří Kappel odmítá.
"Radnice prosazuje názor, který je odlišný od vašeho cíle. Nebudu iniciovat něco, co by mělo vést k prosazení vašeho projektu," uvedl. "Vyhráli jsme volby díky našemu programu, kde je na prvním místě, že zabráníme megalomanským stavbám v okolí, a také to, že zklidníme dopravu," dodal Kappel.
Průhonice byly vstřícnější
Obci, která už je nyní sevřená v trojúhelníku mezi dálnicí D1 a Pražským okruhem, vadí nejen to, že by přišla o další kus zeleně a kvalitní orné půdy v okolí, ale také to, že ji zahltí doprava. Nájezd do zóny má být totiž ze strany Dobřejovic. A Kappel kritizuje i to, že developer tají, co chce vlastně postavit. "Až v novinách jsme si přečetli, že tu snad má být Ikea," uvedl Kappel. Ani na přímé otázky to však Anderle nepotvrdil.
Zatímco v Dobřejovicích developer naráží, v sousedních Průhonicích, k nimž první část zóny přiléhá, byl úspěšnější. "Tam byli také proti, ale byli ochotni s námi jednat. A když jsme doladili některé věci, tak to na zastupitelstvu schválili," uvedl Andrle.
Ono doladění byla kanalizace za desítky milionů korun a slib, že vjezd do zóny bude mimo Průhonice a i z ní se do nich nebude moci přímo sjet.
"Průhonice prostě nechtějí dopravu, tak jsme jim vyhověli," vysvětluje Andrle. "Jsou si, jako my, vědomi toho, co by znamenalo, že by ta doprava jezdila přes ně," reaguje Kappel.
Chtěli se napojit, tak to platí
"Ta zóna je napojována na inženýrské sítě a čističku v obci Průhonice. A protože není kapacita dostatečná, tak jsme dali podmínku jejího zvýšení," uvedla starostka Průhonic Hana Borovičková.
A je také podle ní logické, že nechtějí, aby doprava ze zóny zahltila jejich obec.
"Připouštíme napojení, ale jen v tom případě, že nebude ze zóny možné odbočení do Průhonic," řekla s tím, že neprotestovali pouze proti první části zóny, která již získala územní rozhodnutí. Proti tomu, aby se rozšířila na celé dva kilometry, jsou však také. "K druhé části jsme také dali nesouhlasné stanovisko, protože tam není například žádné odclonění zelení," uvedla Borovičková.
Andrle tvrdí, že i když zaberou ornou půdu, kolem svého projektu vysadí tisíce stromů a keřů, které budou mít mnohem příznivější vliv na životní prostředí než pole, které tam nyní je. Zachytí prý mnohem víc prachu a hluku, a navíc udělají přirozený stín.
"Budou generovat kyslík a čistit ovzduší. Projekt s tolika vzrostlými stromy v republice zřejmě není," uvedl. A poukázal navíc na to, že sami v rámci svého projektu odstraňují škody, za které mohou vlastně Dobřejovice: tím že je část jejich katastru výše než okolí, voda od nich působí milionové škody například v katastru sousedních Průhonic. "My proto děláme kaskádu a suché poldry," poukazuje. A kvalitní půda prý nepřijde vniveč. Domluvili se prý s Agro Jesenice, že ji převezou na nedaleký pozemek, který se tím zúrodní.
Zkrachoval, tak se mstí
Když ale Andrle starostu Dobřejovic Kappela nepřesvědčil, přešel do protiútoku. A upozorňuje na to, že i jeho současný "protivník" byl v minulosti developer. A asi nepříliš úspěšný, když firma Kappel a. s., kterou založil, skončila v konkurzu.
"Teď zřejmě za trest brání jiným v realizaci rozvojových projektů bez ohledu na prospěch obce, v jejímž čele stojí," uvedl Anderle v tiskové zprávě, kterou po neúspěšném jednání rozeslal.
Sám Kappel krach jedné ze svých dřívějších firem přiznává, ale s jeho současnou činností to podle něj nesouvisí. "Skončili jsme v konkurzu kvůli soudnímu sporu o 14 milionů korun, který se táhl 12 let," popsal Kappel s tím, že tato firma se nezabývala developerskými projekty, ale správou nemovitostí.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Kappel odmítá i další tvrzení Andrleho, že zatímco projektu Domo Development hází klacky pod nohy, jiné a škodlivější podporuje.
"Navenek sice hájí životní prostředí, ale současně připravuje změnu orné půdy 500 metrů za obcí na zastavitelné území, kde chce povolit betonárku, která se dotkne i okolních obcí," uvedl Andrle.
Podle Kappela ale v žádném případě není nic rozhodnuto. "My jsme pouze řekli, že je potřeba udělat studii vlivu na životní prostředí. A podle toho, jak vyjde, se bude jednat dál," uvedl Kappel s tím, že je pro něj nepřijatelné, aby případná betonárka zabrala kvalitní půdu.
Už je to zas "jen" půda
První část plánované obchodní zóny, na níž mají být dvě velké budovy s 1100 parkovacími místy, chce Domo Development dokončit do roku 2019. Je ale otázka, zda se mu to podaří. Ministerstvo životního prostředí totiž zrušilo souhlas s vynětím jejích pozemků u dálnice D1 ze zemědělského půdního fondu. Krajský úřad Středočeského kraje totiž pozemky vyňal, aniž by uvedl, o které se přesně jedná. A navíc své rozhodnutí neodůvodnil, ač to ukládá zákon.
Developer označuje rozhodnutí ministerstva za vadné. "Je důsledkem řady šikanózních odvolání ze strany obce Dobřejovice," uvedl jeho mediální zástupce Michal Donath.
Firma sice již má na stavbu územní rozhodnutí, ale nyní nemůže získat stavební povolení. Může sice požádat o nový souhlas, ten ale může komplikovat to, že v místě jsou nejkvalitnější půdy 1. a 2. třídy, které by se měly vyjímat ze zemědělského půdního fondu jen výjimečně, a to jen v případech veřejného zájmu. Navíc musí počítat s tím, že Dobřejovice takový případný souhlas opět napadnou.
Není to ale jediný problém. V březnu zase Domo Development pospíchalo se stavbou inženýrských sítí natolik, že ani nečekalo, až bude mít na ně pravomocné stavební povolení. Firmě tak kvůli tomu hrozí až milionová pokuta od stavebního úřadu.
