K hlavním výstavám letní sezony Národní galerie patří expozice nazvaná Cranach ze všech stran. Od středy je přístupná ve Šternberském paláci na pražských Hradčanech, otevřená bude až do 22. ledna příštího roku.

Výstava představuje dílo slavného renesančního malíře Lucase Cranacha staršího převážně z vlastních sbírek Národní galerie.

Díla jsou představena skutečně ze všech stran, nejen obrazně pohledem historiků, restaurátorů, chemiků či přírodovědců. Návštěvníci uvidí i běžně skryté ruby Cranachových maleb.

Malíře, obchodníka a přítele Martina Luthera Lucase Cranacha staršího, který žil v letech 1472 až 1553, Národní galerie ukazuje také s pomocí výsledků průzkumu Cranach Digital Archive Düsseldorf.

Soubor pražských prací spojených s Cranachovým jménem je různorodý a zahrnuje populární výjevy Starého pošetilce, Cizoložnice před Kristem či Adama a Evy.

U obrazu Bolestná P. Marie, považovaného dlouhá léta za kopii, výzkum potvrdil Cranachovo autorství, opačná situace nastala v případě záhadného Mistra IW, člena wittenberské dílny, jehož díla nebyla dlouho zcela jasně odlišitelná od děl Cranachových.

"Výstavu zahajujeme rok před 500. výročím počátku reformace, která sehrála v Cranachově životě významnou roli. A to i přesto, že jako malíř sloužil ideologickým rivalům – jak reformátoru Lutherovi, s nímž ho pojilo osobní přátelství, tak mohučskému kardinálovi Albrechtu Braniborskému," vysvětlila kurátorka výstavy Olga Kotková.

"Nevšední umělecký talent a schopnosti mu dokázaly zajistit toleranci faktu, že pracoval pro dva znepřátelené pány," dodala.

Ústředním exponátem výstavy je desková malba Zákon a Milost. Jako základní zdroj poznání luteránské teologie patří mezi největší poklady německého malířství.

Malba poutala pozornost hned po svém vzniku a záhy začaly vznikat její kopie. Jedna z nich je i v Národní galerii. "Průzkumy odhalily, že vznikla pomocí propracovaných reprodukčních technik – čtvercové sítě sloužící k přenosu kompozice. Obsahuje také pole s nápisy, které bylo z originálu později odstraněno," říká kurátorka.

Na obraze je i okřídlený had, Cranachova signatura, a datum 1529. Kopie ale vznikla v druhé polovině 16. století až po Cranachově smrti. "Chtěl tedy kopista vzbudit dojem autentičnosti a kopii vydávat, či dokonce prodat jako originálního Cranacha? Zda se jednalo o první pokus o falzifikaci, zůstává navzdory výzkumu nejasné," uvedla kurátorka Kotková.

Výstava představuje Cranachovo dílo zejména ve vztahu ke kulturnímu dění v Čechách a na Moravě a dokládá nebývalý zájem tuzemské šlechty a církve o jeho obrazy.

Vedle tradičních komentovaných prohlídek jsou k výstavě připraveny i přednášky o identifikaci originálů, kopií a falz.