Premiér Bohuslav Sobotka se na půdě sněmovny vrátil do doby, kdy působil jako ministr financí. Poslancům vysvětloval, jak probíhala privatizace OKD. 

Problém s OKD nastal podle něj už v 90. letech. Stát tehdy ve firmě ztratil takzvanou divokou privatizací většinový podíl, aniž získal odpovídající protihodnotu, řekl poslancům v úvodu debaty.

"OKD nemělo v minulosti odpovědného vlastníka. Kdyby mělo, tak by vytvářel rezervy," prohlásil premiér a slíbil, že jeho vláda se bude snažit s krajem a obcemi udržet v regionu sociální stabilitu i přes současné velké problémy firmy. "Vláda je připravena zabývat se všemi informacemi, které bychom mohli využít k tomu, abychom hájili oprávněný zájem státu vůči vlastníkům nebo bývalým vlastníkům tam, kde ve své odpovědnosti selhali," uvedl.

Ani po vystoupení premiéra ale není jasné, kdo na straně státu selhal. On sám jako ministr financí v době, kdy stát prodával minoritní podíl, jakékoliv pochybení odmítl a v případě jiných vše komplikuje, že neexistují důležité dokumenty.

"Pokud jde o analýzu privatizačních smluv, k privatizaci více než poloviny majetku OKD žádné smlouvy nejsou, čili je obtížné vyhodnotit fakt, že se akcie OKD rozdaly a stát za ně žádné finanční prostředky nedostal. Tam nebyly žádné posudky, které by hodnotily majoritu v OKD, žádní znalci přizváni nebyli, dokonce nebyla ani vůle státu, že by za to měl dostat nějaké peníze," řekl Sobotka. Podle něj stát akcie různým způsobem rozdal, ale rozdal je tak, že je pak spekulanti mohli skoupit a v rámci divoké privatizace se dostali k majetku. A i tady žádné smlouvy nejsou.

Chyby začaly v roce 1990

Dlouhý proslov před poslanci začal premiér popisováním historie privatizace po roce 1989. Nejdříve vzpomněl rušení státního podniku Ostravsko-karvinské doly a zřízení akciové společnosti na sklonku roku 1990. "Do této společnosti byl vložený veškerý majetek, včetně celého bytového fondu OKD," vysvětloval premiér Sobotka s tím, že od té doby vláda nemohla přímo rozhodovat o dění v této společnosti.

"V roce 1993 ministr Jiří Skalický privatizoval kuponovou metodou část akcií OKD, bylo to 40 procent akcií, dosud držených v majetku státu. Stát z toho nezískal žádné prostředky. Další část akcií byla převedena na restituenty. Stát měl potom jen 52 procent akcií," řekl Sobotka, podle kterého se ukázalo, že rozhodnutí rozdrobit akcie přispělo k úplnému vytěsnění státu.

"Rozhodující okamžik přichází v roce 1996, v době končící první Klausovy vlády," prohlásil Sobotka. Valná hromada rozhodla o snížení základního jmění. Stát následně ztratil většinu. "Toto bylo naprosto zásadní, stát se zbavil většiny, aniž by za to získal protihodnotu. Celé řadě ekonomů se zpětně zdálo toto jako chybné," podotkl s tím, že všechno ještě nebylo ztraceno.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"To se ale změnilo v roce 1997, kdy zástupci restitučního fondu, ovládaného státem, a drobní akcionáři prodali své akcie Investiční a poštovní bance (IPB)," dodal Sobotka. Přitom upozornil, že už tehdy bylo jasné, že IPB dál akcie prodá a situace státu bude velmi nevýhodná.

Podle Sobotky šlo o divokou privatizaci a stát se vlastním postupem připravil o většinu. "Stát se s rukama v kapsách díval na to, jak se snižuje hodnota jeho majetku," uvedl Sobotka. 

V roce 1998 podle premiéra definitivně zmizela naděje státu na obnovení vlivu v OKD, většinový podíl získala firma Karbon Invest za 2,4 miliardy korun.

Bude vyšetřovací komise?

Někteří poslanci zpochybňují privatizaci menšinového státního podílu v OKD, o níž rozhodla v září 2004 vláda Stanislava Grosse, ve které byl Sobotka ministrem financí. Chtějí parlamentní vyšetřovací komisi a například předseda poslanců opozičního Úsvitu Marek Černoch volá po tom, aby Sobotka nesl politickou odpovědnost.

Sobotka zdůraznil, že cena za zbytkový podíl byla vyšší, než stanovily posudky a než uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Stát neprodával jednotlivé součásti majetku, nemovitosti nebo jednotlivé dceřiné společnosti, upozornil premiér. Také Evropská komise v roce 2006 nedospěla k závěru, že by se při prodeji akcií jednalo o nepovolenou veřejnou podporu, dodal.

Stát prodal zbytkový podíl OKD většinovému vlastníkovi firmy, společnosti Karbon Invest, za 4,1 miliardy korun. Úsvit poukazuje na to, že následný posudek určil čistou hodnotu majetku OKD na 52 miliard korun. Případem se od loňského října zabývá soud.