Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Jiřího Kajínka odsouzeného na doživotí za vraždy v Plzni. Domáhal se obnovy řízení. V novém procesu spatřoval cestu ke zmírnění trestu. Jako nový důkaz předkládal posudek, který naznačoval možnost jeho návratu do společnosti. Krajský soud v Plzni ani Vrchní soud v Praze proces neobnovily. ÚS označil stížnost za zjevně neopodstatněnou.

"Soudy se návrhem na obnovu zabývaly v rozsahu dostatečném pro vyslovení závěru o jeho nedůvodnosti," stojí v usnesení na webu soudu. Na usnesení vzešlé z neveřejného červencového zasedání v pondělí upozornila Česká televize.

Plzeňský soud uložil zřejmě nejznámějšímu českému vězni doživotní trest 23. června 1998. Odsoudil ho za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele a jeho osobního strážce. Druhý bodyguard útok přežil. Vraždy si prý objednal jiný podnikatel.

ÚS podobné Kajínkovy podněty směřující k obnově řízení odmítl už v letech 2007 a 2011. Zatímco tehdy se Kajínek chtěl po případném znovuotevření procesu zabývat otázkou své viny, tentokrát měl v úmyslu dosáhnout nižšího trestu. Doživotí dostal i proto, že znalci vyloučili možnost jeho nápravy. Nyní chtěl Kajínek pomocí nového posudku dokázat, že jeho resocializace je možná. Podle krajského soudu to ale není důvod k obnově řízení.

"Krajský soud v Plzni se návrhem stěžovatele důkladně zabýval; neshledal přitom v návrhu požadované novum, které by vedlo k povolení obnovy řízení," napsali ústavní soudci. Nový znalecký posudek je podle ÚS vyjádřením současné schopnosti resocializace a není možné jej považovat za důkaz, který je způsobilý zvrátit závěry, k nimž dospěl soud v roce 1998.

%insert_attachment[59522200] priloha.html%

Kajínek se proslavil svým útěkem z nejstřeženějšího českého vězení v Mírově. Má řadu sympatizantů, kteří jsou přesvědčení o jeho nevině v kauze dvojnásobné vraždy.

ÚS v poslední době odmítl také stížnosti aktérů dalších známých kauz, kteří se domáhali obnovy řízení. Konkrétně šlo o hoteliéra Bohumíra Ďurička, jenž si odpykává 12,5 roku za vraždu v pražské restauraci, Pavla Záruby, jenž dostal 20 let za smrt stopařky, nebo Vlastimila Pechance. Ten si odpykal dvě třetiny trestu za rasově motivovanou vraždu svitavského Roma, vinu ale dosud popírá.

V dubnu naopak ÚS vyhověl stížnosti Tomáše Tomana, jenž se domáhal obnovy řízení v kauze těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti. Podle ústavních soudců obhajoba předložila závažné nové důkazy, které zpochybňují původní závěry o mechanismu vzniku těžkých zranění. Původně dostal 12,5 roku vězení, dlouho se skrýval v Austrálii, nakonec jej policisté dopadli na Bali.