ČSSD a KDU-ČSL podpoří ve sněmovně přes nesouhlas hnutí ANO návrhy, které omezí podnikání členů vlády.

Novinářům to ve středu během jednání koaliční rady řekl místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek. Postoj koaličních partnerů podle něj ale není důvodem pro zánik současné vládní koalice.

ANO s navrženými úpravami nesouhlasí, neboť zjevně míří na jeho předsedu a ministra financí Andreje Babiše, který vlastní skupinu Agrofert.

"Ze strany našich koaličních partnerů bylo jasně řečeno, že podporují návrhy pana Miroslava Kalouska (TOP 09) a Jana Chvojky (ČSSD). Takzvaný lex Babiš by podle nás měl omezit vstup do politiky lidem, kteří něco vlastní, kteří v životě něčeho dosáhli," uvedl Faltýnek.

Předpokládá, že koalice se kvůli tomu nerozpadne. "Ekonomice se daří, daně se vybírají, takže já věřím tomu, že toto volební období dotáhneme úspěšně do konce," dodal.

Předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák i místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka potvrdili, že poslanci jejich stran podpoří návrhy. "Tady je opravdu zjevný střet zájmů, pokud člen vlády vlastní firmy, které berou veřejnou podporu, berou dotace," uvedl Jurečka. Návrhy podle něj nejsou o tom, aby úspěšní lidé nemohli do politiky, ale aby byla vymezena jasná pravidla pro příští volební období.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Chvojkův návrh předpokládá, že budoucí člen vlády, který by měl ve firmě aspoň dvě pětiny hlasovacích práv, by musel do dvou měsíců po nástupu do kabinetu ve společnosti skončit.

V případě porušení zákona by takový člen vlády ztratil ve firmě hlasovací práva a společnost by nemohla dostat žádnou státní pomoc.

Obdobný návrh podal i Martin Plíšek z TOP 09 vedené Kalouskem, předpokládá ovšem finanční postihy za porušení.

Část Chvojkova návrhu by pod podobnými sankcemi zamezila členům vlády vlastnit média, konkrétně televizní a rozhlasové stanice a periodický tisk. Pod Agrofert patří i mediální skupina Mafra.

"Vlastnictví médií vrcholovým politikem není šťastná záležitost," uvedl k tomu Sklenák.

Plíškův návrh má zabránit tomu, aby společnosti, v nichž by drželi členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, dostávaly nenárokové dotace a investiční pobídky. Firmy, v nichž by měli členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, by se podle Plíškova návrhu nesměly hlásit o veřejné zakázky.

Vládní předloha předpokládá mimo jiné to, že politici by dávali majetková přiznání i při vstupu do politiky. Oznámení by se podávala do centrálního registru, který by mělo vést ministerstvo spravedlnosti. Sněmovna by mohla novelu schvalovat na zářijové schůzi.