O čem si v Praze s Norbertem Hoferem promluvit?

Nejdůležitějším tématem, které přijde příští týden na Hradě na přetřes mezi Milošem Zemanem, který je hlavou českého státu, a jeho hostem Norbertem Hoferem, který by se rád stal jeho rakouským kolegou, nebude asi společná záliba ve víně, ale aktuální evropská politika. Ještě před návštěvou by však nebylo od věci, kdyby si prezident Zeman připomněl, co říkal rakouským novinářům na adresu strany svobodných. Norbert Hofer sice nyní představuje její novou, ne po haiderovsku přiznaně populistickou tvář, ale co naplat, v jejích řadách strávil celých dvaadvacet let a členem užšího stranického vedení byl ještě za časů nebožtíka Jörga Haidera.

Slušelo by se také probrat, jak je to s nejrůznějšími referendy, po nichž pravicově populistické strany volávají. Ještě jako premiér Miloš Zeman poukazoval na to, že ti, kdo volají po lidovém hlasování, nepřiznávají pravé cíle. Proto varoval, že Haider nechce, aby Rakušané řekli, co si myslí o Temelínu, ale že jeho skutečným cílem je zabránit vstupu Česka do Evropské unie. Rakouští svobodní tehdy jako podmínku pro přijetí svého severního souseda do unie kladli zavření temelínské elektrárny a zrušení takzvaných Benešových dekretů. A byl to Miloš Zeman, který poukazoval na to, že kritikům poválečného odsunu nešlo ani tolik o zvážení otázky kolektivní viny jako o restituční majetkové nároky. Tyto požadavky jsou nyní diskrétně odsunuty do pozadí, nikdy však nebyly výslovně svobodnými odvolány, takže se kdykoli mohou vrátit zpět. V tomto ohledu se neliší od svých ideo­vých spřízněnců ve Spolkové republice, kde Alternativa pro Německo rovněž požaduje zrušení poválečných zákonů upravujících transfer sudetských Němců z Československa. Jen předseda jejich bavorské zemské organizace otázku, která v Česku dosud rezonuje, po špičkách obchází. Norbert Hofer ji rovněž nezdůrazňuje, ale stěží ji vytěsní předseda jeho strany Heinz-Christian Strache, jehož předci museli po druhé světové válce tehdejší Československo opustit.