Pražský zastupitel za piráty Jakub Michálek uspěl v soudním sporu s prezidentskou kanceláří, který se týkal jeho žádosti o poskytnutí informací ke vzniku amnestie. Pražský městský soud v úterý konstatoval, že rozhodnutí Hradu je nepřezkoumatelné, a vrátil kanceláři žádost k dalšímu řízení.
Verdikt, podle něhož Hrad musí Michálkovi zaplatit náklady vynaložené na soudní proces, je pravomocný. Předseda senátu Ladislav Hejtmánek zdůraznil, že rozsudek neznamená, že by Hrad musel požadované informace poskytnout.
"Rozhodnutí vedoucího Kanceláře prezidenta republiky se ruší a věc se vrací k dalšímu řízení," uvedl předseda soudního senátu Ladislav Hejtmánek. "Stručně: nebylo tam (v rozhodnutí kanceláře) to, co tam být mělo. To ale neznamená, že říkáme, jak by se mělo rozhodnout. Musí se rozhodnout znovu," odůvodnil verdikt, podle nějž musí Hrad Michálkovi zaplatit náklady vynaložené na soudní proces.
Někdejší místopředseda České pirátské strany Michálek se domáhá informací k amnestii, kterou 1. ledna 2013 vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus. Konkrétně chce vědět, kteří lidé a které instituce se podílely na přípravě textu amnestie a na určení jejího rozsahu a kdo text sepsal. Dále ho zajímá, kdo všechno měl k textu přístup předtím, než byl odeslán premiérovi ke spolupodpisu.
Prezidentská kancelář si podle Michálka počínala v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Když se na ni totiž krátce po vyhlášení amnestie obrátil s dotazem, nedostal odpověď. Jeho následnou stížnost kancelář odmítla s argumentem, že prezident nemusí amnestii nikomu zdůvodňovat.
"Prezident neposkytl požadované informace s tvrzením, že jsou buď veřejně přístupné, nebo irelevantní. Jde o informace, na které má veřejnost právo vzhledem ke značné kontroverznosti amnestie a jejím dopadům," uvedla v úterý Michálkova právní zástupkyně Hana Marvanová.
Právník Hradu Marek Nespala zdůraznil, že v mezidobí se vyměnili prezidenti a Klausův nástupce Miloš Zeman se sám zavázal, že okolnosti vzniku amnestie prošetří, přičemž jeho aparát později zveřejnil výsledky svého pátrání. Nespala také tvrdil, že v době podání Michálkovy žádosti kancelář neměla k dispozici potřebný spisový materiál, protože rozhodnutí prezidenta o amnestii je autonomním projevem jeho vůle.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Nespala také řekl, že v době podání Michálkovy žádosti kancelář neměla k dispozici potřebný spisový materiál, protože rozhodnutí prezidenta o amnestii je autonomním projevem jeho vůle. Marvanová s tím nesouhlasí. "Informace existovaly, samozřejmě jimi disponoval prezident i jeho kancelář. Prostě je pouze neposkytli, můžeme se dohadovat proč," poznamenala.
K potvrzení svých slov navrhla vyslechnout jako svědky Klause, jeho tajemníka Ladislava Jakla, bývalou šéfku hradní legislativy Danu Římanovou, exministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), Zemanova kancléře Vratislava Mynáře a také dva právníky, o kterých se spekulovalo v souvislosti s autorstvím textu amnestie: Pavla Hasenkopfa a Zdeňka Koudelku. Soud návrh zamítl s tím, že jde nad rámec správního soudnictví.
Amnestie zahrnula přes 111 000 odsouzených a obviněných. Kancléř Mynář později označil za jejího "spoluotce" hradního právníka Hasenkopfa, Jakla a dalšího Klausova spolupracovníka Petra Hájka. Hasenkopf se kvůli tomu s Hradem soudil. Spor skončil smírem, podle nějž Hasenkopf "neměl možnost ovlivnit vyhlášené znění amnestie".
