Na kandidátkách hnutí otevřeně šířících nenávist vůči migrantům či muslimům se v letošních volbách do krajských zastupitelstev čím dál častěji objevují učitelé, a to někdy i na předních příčkách. Neexistuje sice zákon, který by učitelům kandidaturu v takovém uskupení zakazoval, oslovení odborníci ale upozorňují na potenciální hrozbu, aby si kantoři své nenávistné názory nepřenesli i do vyučovacích hodin.

Nejčastěji můžeme najít pedagogy na kandidátních listinách Úsvitu – Národní koalice, Bloku proti islamizaci či uskupení Ne ilegální migraci – Peníze raději pro naše lidi. Kandidují za ně učitelé ze základních a středních, ale i mateřských škol. Jen na kandidátkách stran, které mají boj proti islámu či migraci v názvu, jsou bezmála tři desítky kantorů.

Ředitelé o jejich politické prezentaci většinou ani nevědí nebo se o ní dozvědí z tisku. Prakticky ji však se svými zaměstnanci neřeší, neboť nechtějí ovlivňovat jejich soukromá rozhodnutí.

Kandidují například dva z pedagogů z Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově, a to za koalici stran Úsvit – Národní koalice s Blokem proti islamizaci. "O kandidatuře obou pedagogů jsem se dozvěděl z novin, osobně jsme to nijak nekonzultovali. Nicméně jsou to svobodní vzdělaní lidé a je to jejich soukromá věc. Řešil bych to až v případě, kdy by nenávistné postoje promítali do výuky, což se zatím neděje. Já sám kandiduji (za ODS – pozn. red.) a musím jít příkladem, takže politiku na půdě školy neřeším," řekl ředitel školy Pavel Janus.

%insert_attachment[59522200] priloha.html%

Překvapením pro ředitele byla politická aktivita učitelky Marty Lederové ze Základní školy Bohemia v Chrudimi. Ta kandiduje za Ne ilegální migraci – Peníze raději pro naše lidi. "Já jsem apolitický a o osobní život pedagogů se nezajímám. Že paní učitelka kandiduje za takové uskupení, jsem dosud nevěděl. Je u nás nová, ale předpokládám, že má dost rozumu, aby zvážila všechna pro a proti takové kandidatury. Nebojím se, že by své politické postoje ve škole šířila, ale pakliže ano, teprve tehdy bych se tím zabýval," konstatuje ředitel školy Jaromír Pecina. Podobně jako on reagovali i další oslovení ředitelé.

Redakce se pokoušela všechny jmenované kandidující pedagogy kontaktovat, na dotazy neodpověděli nebo ředitelé odmítli poskytnout kontakt.

Kandidatura učitelů za tato hnutí je nešťastná, ale mají na to právo

Podle experta na vzdělávací politiku z Univerzity Karlovy Arnošta Veselého však určitě není dobře, že tolik učitelů kandiduje za hnutí šířící nenávist. "Je to nešťastné a nevhodné. Není to ale důvod, abychom to zakázali. Možná bychom se však mohli zabývat tím, proč to tak je," řekl Veselý.

K vysokému počtu kandidujících učitelů se vyjádřilo také ministerstvo školství. "Obecně lze říci, že pokud jde o strany a hnutí, která nejsou státem zakázaná, nelze zástupcům jakýchkoliv profesí zakazovat či přikazovat, za koho by měli kandidovat. To souvisí i s tím, že jsou na ústavněprávní úrovni zaručena také politická práva a mezi nimi též práva na svobodu projevu a sdružování. U učitelů je důležité, že jejich případná politická činnost nesmí přesahovat do jejich školní práce," uvedl resort.

Podle ministerstva je pak zejména na ředitelích škol, aby zajistili, že politická činnost pedagogů neovlivní výuku. Zároveň upozorňuje, že jedním z kvalifikačních předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka je bezúhonnost.

"Bezúhonnost pedagogického pracovníka soudní praxe nechápe jen úzce jako bezúhonnost trestněprávní, nýbrž jako bezúhonnost širší – občanskou i morální, která souvisí s důstojností, autoritou a obecnou slušností," sdělilo ministerstvo s tím, že pokud ředitel dojde k názoru, že učitel tuto podmínku neplní, může ho vyhodit.

Podle Arnošta Veselého by měl ředitel vždy zvážit, jestli učitel jen kandiduje, nebo veřejně hlásá nenávistné projevy. "Je na řediteli, aby posoudil, jestli učitel může mít na žáky špatný vliv," řekl Veselý.

Učitel je veřejná osoba

Oslovení ředitelé tolerují i vyhraněné názory svých podřízených, pokud je nepřenáší do školní výuky. Učitel je však veřejná osoba a žáci ho vnímají jako učitele, i když není ve škole. Pokud by třeba romská dívka uviděla svou učitelku na demonstraci křičet "Cikáni do plynu", bude se jí bát.

S tím souhlasí i předseda České středoškolské unie Štěpán Kment: "Není to jen předmětová výuka, která tvoří žáka, ale je to i příklad učitele. Pokud by žák zjistil, že učitel, který mu je vzorem, kandiduje za takové hnutí, je to v rozporu s duchem vzdělávacího programu. Tím stát určuje, jak má vzdělání a výchova vypadat."

Podle vzdělávacího programu by učitelé měli žáky nabádat mimo jiné k "respektování odlišných názorů a pohledů jiných lidí na svět" nebo "být solidární s lidmi žijícími v obtížných podmínkách", což je zjevně v rozporu s hlavním zaměřením těchto stran.

V nedávné době se také uskutečnily studentské volby, kde hnutí jako Ne ilegální migraci překvapivě uspěla. Studenti sice nejvíce volili piráty, v 10 ze 14 krajů se však v první pětici nejúspěšnějších stran umístila hnutí šířící nenávist proti uprchlíkům.