Podnikatel Roman Janoušek se nedočkal obnovy procesu v kauze úmyslného sražení ženy autem, za které si má odpykat 4,5 roku ve vězení. O zamítnutí jeho žádosti v úterý rozhodl pražský městský soud. Rozhodnutí není pravomocné a lze se proti němu odvolat. Janoušek je nyní ze zdravotních důvodů na svobodě. Se snahou zvrátit rozsudek v minulosti neuspěl u Nejvyššího ani Ústavního soudu.

Za nové důkazy, které měly zvrátit rozsudek, Janouškův advokát Lukáš Trojan považoval znalecké posudky z oboru psychiatrie, neurochirurgie a očního lékařství. Zejména poukazoval na to, že Janoušek byl závislý na alkoholu a lécích, a nebyl tedy schopen posoudit své jednání.

Sám podnikatel ale na jednání nepřišel. Dřívější blízký přítel tehdejšího primátora Pavla Béma se omluvil s poukazem na svůj zdravotní stav a zastupoval ho jen advokát. Už od počátku roku má Janoušek kvůli svému zdravotnímu stavu přerušen výkon trestu.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Hned po zahájení jednání soudce Tomáš Kubovec vykázal veřejnost z jednací síně. A pozval si do ní naopak znalce, kteří měli hovořit o psychickém stavu Janouška. Mezi nimi i Jaroslava Zvěřinu, který na něj také zpracoval znalecký posudek.

"Nemyslím, že bych přinesl něco nového. Hlavně jsem zdůrazňoval, že byl závislý na alkoholu. Nepříčetnost je nesmysl, ale to snížené vnímání tam mohlo být," shrnul Zvěřina podstatu své výpovědi po opuštění jednací síně. Vypovídal necelé půl hodiny a zdůraznil, že Janoušek přiznal jen závislost na alkoholu a lécích a to, že by bral drogy, popíral.

Poté již opět za přítomnosti médií soud vyslýchal neurologa Petra Jelínka. A to kvůli hematomu v hlavě, jenž Janouškovi působí problémy a který byl důvodem jeho dočasného propuštění. Hematom mu vyoperovali v roce 2014, když byl ve vězení - a on si od té doby stěžuje na velké bolesti hlavy.

Co je nového? No asi nic

Jelínek před soudem začal popisovat, kdy a jak mohl hematom vzniknout. Soudce jej ale brzy přerušil. "Řekněte, co soud v době jeho odsouzení nevěděl o zdravotním stavu odsouzeného Janouška. Co je tam nového?" zeptal se důrazně soudce. A Jelínek připustil, že se jeho posudek od původního posudku znalce Martina Häckela, který měl soud k dispozici při Janouškovu odsouzení, příliš neliší. "Je prakticky shodný," konstatoval soudce a Jelínek nakonec přitakal.

Janoušek po nehodě tvrdil, že se cítil sledován, a proto panikařil, a že si ne vše pamatoval. Na otázky advokáta Trojana Jelínek připustil, že mohl mít v té době lehčí epileptický záchvat. "Jakákoliv expanze nad mozkovou kůrou může vyvolat tlak a mít vliv, třeba způsobit epileptický záchvat," uvedl neurolog s tím, že formy epileptických záchvatů mohou mít různou intenzitu a nemusí být zdaleka viditelné navenek.

Znalec vypočítával i další hypotetické možnosti, jak mohl hematom na Janouška působit. "Ta reakce může postihovat i vzdálené struktury, a to jak cévní, tak nervové. I optický nerv, i když bylo od něj to ložisko daleko," poukázal. Nemusel přímo ovlivnit zrakové centrum. Zároveň však Jelínek připustil, že zda k tomu v případě Janouška skutečně došlo, nemůže posoudit.