Zeman se přidává k Babišovi, neví, k čemu je Senát. Rušit se nebude, vzkázal Sobotka

Prezident Miloš Zeman pochybuje o smyslu Senátu. Mohl by být sice pojistkou demokracie, ale není si jist, jestli horní komoru Česká republika potřebuje. Zeman to řekl v rozhovoru pro Českou televizi. Letošní senátní volby provázela rekordně nízká účast - hlasovat přišlo jen 15,4 procenta voličů. Proti Zemanovi se ohradili senátoři i premiér Bohuslav Sobotka.

"Spíše je lidem jedno, zda Senát existuje, či neexistuje, protože kdyby si Senátu více vážili, tak bude ta volební účast vyšší. Je mi to líto," řekl prezident. Podle něj je volební účast, stejně jako potřeba Senátu téma k řešení. V podobném duchu se vyjádřil hned po volbách i šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Zeman připomněl, že řešení nízké účasti několikrát navrhoval. Zavedl by povinnou volební účast, jako byla za Masarykovy první republiky. Pokud by lidé k volbám nešli, zaplatili by podle Zemana nějakou nepříliš vysokou, ale ne také úplně malou pokutu a příště by si rozmysleli, zda k volbám jít, či nejít.

Do Senátu už letos Zeman nepřijde, nevidí důvod. Řekl, že jeho účasti brání senátní usnesení, které mu vyčítalo chování v prezidentské funkci. Podle něj by ho neměl poučovat někdo, kdo má menší důvěru veřejnosti.

"Prezident Miloš Zeman by neměl napadat ústavní instituce," uvedl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS) by měl prezident hájit ústavu své země, ne ji svými výroky destabilizovat. Oba připustili, že nízká volební účast je problém, není ale "seriózní" spojovat výsledek voleb s návrhem na zrušení Senátu, míní Štěch. O zrušení Senátu nehodlá diskutovat ani premiér.

V letošních senátních volbách byla nejúspěšnější KDU-ČSL, která vyhrála v devíti z 27 obvodů. Pro zbývající dvě vládní strany - ČSSD a ANO - skončily volby nezdarem. ANO získalo stejně jako Starostové a ODS tři mandáty, sociální demokraté dokázali zvítězit jen ve dvou obvodech, stejně jako TOP 09 a Severočeši.cz. Zastoupení KSČM v Senátu zůstane jednočlenné.