Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) bude ve čtvrtek a v pátek na summitu Evropské unie prosazovat, aby byla rozvojová pomoc africkým zemím podmíněna tím, že tyto státy budou přijímat zpět migranty z Evropy. Řekl to na jednání sněmovního evropského výboru. Chce také apelovat na lepší fungování takzvaných hotspotů, aby migranti nepostupovali dál do evropského vnitrozemí.
EU podle Sobotky musí přijmout tvrdší postoj vůči státům, které přijímají hospodářskou pomoc.
"Pokud někam dáváme peníze, na oplátku musíme vyžadovat spolupráci, pokud jde o ilegální migraci, a musíme mít možnost vracet migranty do těchto států," řekl.
Upozornil ale také, že se nedá očekávat uzavření podobné dohody s Libyí, odkud plují lodě s migranty přes Středozemní moře do Itálie. V zemi trvá občanská válka a EU nyní nemá žádného partnera, který by dokázal zajistit plnění dohod na celém území Libye.
Podle Sobotky by proto EU měla spolupracovat se sousedními státy Libye, aby zamezily migračním tokům do této země.
Sobotka před poslanci uvedl, že se v EU daří zvyšovat počet migrantů, kteří jsou vraceni do země původu. Problém podle něj je v tom, že to trvá dlouho a je to drahé. Vyslovil se pro lepší koordinaci evropských zemí při deportacích migrantů.
Premiér také podpořil zajištění lepšího fungování hotspotů. Ty podle něj musí sloužit i k zadržení migrantů. "Musí to být v zásadě tábor pro migranty, aby tam zůstali do doby, než se rozhodne, jestli budou vráceni, nebo dostanou azyl," řekl.
Česko podle něj bude podporovat všechny kroky, které zamezí přesunu lidí z řeckých ostrovů, kde hotspoty vznikají, do vnitrozemí, protože tento postup zesiluje tlak migrantů na takzvané balkánské cestě do střední Evropy.
Sobotka: Zachovejme současnou podobu protiruských sankcí
Na čtvrtečním jednání sněmovního evropského výboru hovořil Sobotka také o protiruských sankcích. Jejich současnou podobu chce zachovat, dokud se nepodaří dosáhnout pokroku při řešení konfliktu na východě Ukrajiny. Pokud by na summitu Evropské unie zazněl návrh na zpřísnění sankcí, nepodpořil by ho, protože nemá k dispozici analýzu dopadů možných dodatečných opatření.
Podle Sobotky nebylo přijetí sankcí pro Česko jednoduché, země si uvědomuje jejich negativní dopad na hospodářství.
Zároveň ale chce postupovat tak, aby EU vystupovala vůči Rusku a Ukrajině jednotně.
Jen tak si podle něj dokáže vynutit respekt.
"Je jasné, že sankce musí být nadále navázány na plnění minské dohody," řekl Sobotka. Jejich zmírnění nebo zrušení si umí představit v případě, že dojde k výraznému pokroku při plnění dohody, která má zajistit ukončení konfliktu na Ukrajině. Sobotka zatím nemá informace o tom, že by se někdo na summitu chystal zrušení sankcí navrhnout.
V podkladech pro jednání summitu podle něj není ani návrh na zpřísnění sankcí a Sobotka si neumí představit, že by ho někdo nadnesl na místě a očekával jeho schválení bez vypracování předběžné analýzy dopadů na ekonomiku. Kdyby k takovému návrhu přesto došlo, Sobotka by ho nepodpořil.
