Návrat k schengenskému prostoru bez vnitřních kontrol na hranicích zatím není možný. Ve středu to uvedl německý ministr vnitra Thomas de Maiziére. Evropská komise v úterý doporučila členským zemím, aby rozhodly o prodloužení kontrol o tři měsíce.

"Dokud nebudou všechny členské státy plnit své závazky vyplývající z schengenského práva, nemůžeme se vrátit zpět k schengenskému systému, v němž neexistují vnitřní hraniční kontroly," uvedl ve středu ministr vlády Angely Merkelové.

Obnovit schengenský prostor bez vnitřních kontrol bude podle Maiziérea možné teprve tehdy, až bude zajištěna ostraha vnějších hranic, země EU dají k dispozici dostatek ubytovacích kapacit pro uprchlíky a budou plně dodržovat dublinskou dohodu.

Podle takzvaných dublinských pravidel má žádost o azyl posoudit ten stát EU, který je zodpovědný za kontrolu vstupu konkrétního cizince na území EU. Je to tedy první členský stát, jehož hranice žadatel překročil.

Evropská komise v úterý doporučila členským zemím prodloužit kontroly na vnitřních hranicích o tři měsíce. Část svých hranic nyní kontroluje kromě Německa také Rakousko, Švédsko, Dánsko a k Schengenu přidružené Norsko. Všechny dotčené země podle očekávání rozhodnou o prodloužení kontrol. Hlídání hranic tak neskončí v listopadu, jak se původně plánovalo, ale zřejmě až příští rok.

Na summitu Evropské unie minulý týden konec kontrol požadovaly především země takzvané visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko), ale například také Itálie.

Více kamer na veřejných místech v Německu

Maiziére dále plánuje výrazně zvýšit počet kamer v autobusech, vlacích, nákupních centrech, sportovištích nebo na parkovištích. S odvoláním na návrh zákona z dílny ministerstva vnitra, který to má umožnit, o tom ve středu informoval deník Ruhr Nachrichten.

Ministr si od opatření, která se mají týkat veřejně přístupných míst a dopravních prostředků provozovaných soukromými společnostmi, slibuje zvýšení bezpečnosti obyvatel.

Záměr ministrovi ale komplikuje to, že v Německu o nasazení kamer rozhodují úřady na ochranu osobních údajů v jednotlivých spolkových zemích, které se podle ministerstva vnitra ke zvýšení počtu kamer stavějí spíše zdrženlivě.

Návrh proto explicitně zmiňuje i letní útoky, které zasáhly Německo. Tváří v tvář takovým činům je podle ministerstva nutné při rozhodování o vydání povolení k instalaci kamer nutné "zvláště zohlednit" bezpečnostní potřeby. Právě to by úřadům měl změněný zákon o ochraně osobních údajů nařídit.

%insert_attachment[64444980] priloha.html%

Do vlády by návrh zákona mohl přijít už v listopadu. Je součástí širšího seznamu opatření, která v létě po dvojici teroristických útoků v bavorských městech Ansbach a Würzburg de Maiziére oznámil. Mezi opatření patří v obecné rovině posílení německých bezpečnostních složek, větší důraz na prevenci extremismu a integraci přistěhovalců, ale také přísnější postup vůči pachatelům.

Konkrétně vláda chystá například zvýšení počtu bezpečnostních složek o 4600 do konce volebního období nebo návrh zákona, který úředníkům a úřednicím zakáže nošení takových pokrývek hlavy, které zakrývají obličej.