Slováci si zahráli hru na světovou politiku. Nejpopulárnějším politikem na Slovensku je tamní prezident Andrej Kiska, následovaný americkým prezidentem Barackem Obamou a demokratickou kandidátkou na prezidentku USA Hillary Clintonovou.

Vyplývá to z průzkumu, který nechal vypracovat think-tank Globsec Policy Institute. Zveřejnil ho během právě probíhající konference Tatra Summit.

Z průzkumu, který se konal v září, vypadlo několik překvapení, která nejsou příjemná pro slovenskou vládní stranu Směr a premiéra Roberta Fica. Ten skončil v žebříčku deseti osobností domácí a světové politiky až na pátém místě. Populárnější než premiér je na Slovensku kromě Kisky, Obamy a Clintonové i ruský prezident Vladimir Putin.

Pro autory bylo překvapením tak vysoké umístění amerických politiků, když z dlouhodobých výzkumů jiných organizací i předchozího průzkumu Globsec Policy Institute vyplývá, že Slováci jsou vůči USA kritičtí a například 59 procent z nich vnímá roli Spojených států ve světě negativně.

"Vysoká míra podpory pro Baracka Obamu a Hillary Clintonovou pro nás byla překvapením, ale zároveň to potvrzuje rozdíl ve vnímání jednotlivých politiků a země jako takové," vysvětluje spoluautor průzkumu a analytik Globsec Policy Institute Daniel Milo.

A jako příklad uvádí Česko, které Slováci dlouhodobě vnímají jako zemi, s níž chtějí mít nejbližší vazby, a pozici českého prezidenta Miloše Zemana. Ten skončil v průzkumu na sedmém místě až za maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Méně oblíbení jsou na Slovensku jen německá kancléřka Angela Merkelová, Donald Trump a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Slovenskému prezidentovi Andreji Kiskovi podle Mila pomáhá ve vysoké popularitě to, že je zásadový v mnoha kontroverzních otázkách a také že je ve funkci kratší dobu než premiér Robert Fico, který s sebou nese i zátěž mnoha skandálů.

Z průzkumu také vyplynulo, že v případě referenda o setrvání Slovenska v Evropské unii by pro hlasovalo 68 procent voličů. A nadpoloviční většina 54 procent by hlasovala pro, pokud by Slováci měli znovu rozhodovat, zda být členy Severoatlantické aliance. Otázku členství v EU se snaží zpochybnit především extremistická Lidová strana Naše Slovensko, jejíž představitelé se překvapivě dostali v jarních volbách do parlamentu.

Pokud jde o civilizační otázku, zda se Slováci cítí být spíš na politickém Východě, či Západě, tak v tom je podle průzkumu společnost rozpolcena. Pětatřicet procent Slováků se cítí být mezi, 23 procent tvrdí, že země je součástí Západu, a 12 procent, že je součástí Východu. Třetina neví.

Tento názor, personifikovaný do nižší podpory ruského prezidenta než amerických politiků, ukazuje, že i Slováci se dívají kritičtěji na ruské akce v posledních letech. "V případě Vladimira Putina je vysvětlením jeho nižší podpory (51 procent nepodporuje, 43 procent podporuje) jeho politika na Ukrajině, autoritářské tendence či bombardování syrského Aleppa ruskými letadly, což rezonovalo ve slovenských médiích," říká Milo.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Právě zdroje informací rozhodují o názorech a Slovensko je podobně jako Česko cílem ruských dezinformačních kampaní.

Otázka zdrojů nebyla předmětem průzkumu, respondenti byli pouze obecněji dotázáni, zda využívají tradiční a alternativní média. Tradiční sleduje 74 procent Slováků, alternativní 15 procent a obojí 11 procent. "V porovnání s Českem je zásadně nižší skupina, která používá alternativní média, v Česku je sleduje 26 procent lidí," uvádí Milo.