Uplynulý prodloužený víkend nepřinesl velkým obchodníkům takové tržby, jaké by měli bez zákazu prodeje během státního svátku v pátek 28. října.
To je zatím jediná jistota, která vyplynula z redakční ankety. Na hodnocení, jak první den státní regulace dopadne na celoroční tržby, je ale zatím příliš brzy.
"Lidé rozložili víkendové nákupy převážně na čtvrtek a následně na sobotu a neděli. Vyšší zájem zákazníků jsme zaznamenali především ve čtvrtek před delším víkendem. Zvýšený zájem před a po svátečním dnu ovšem celkově nevykompenzoval páteční zavřené obchody a tržby byly ve srovnatelném období nižší," říká mluvčí řetězce Kaufland Michael Šperl.
"Den před státním svátkem a den po něm jsme zaznamenali zvýšený zájem zákazníků ve srovnání s jinými týdny," potvrzuje také mluvčí sítě Tesco Václav Koukolíček. "I přes velkou informační kampaň ze strany státních orgánů dorazilo do obchodů množství zákazníků, kteří o zákazu prodeje nevěděli a chtěli si nakoupit jako v běžný den. Domníváme se, že otevírací doba by neměla být předmětem regulace," dodává.
Nárůst tržeb ale během svátku zaznamenaly menší prodejny sítě Žabka, kterou formou franšíz provozuje také společnost Tesco Stores.
Jejich prodejní plocha totiž nepřesahuje 200 metrů čtverečních, a zákaz se tak na ně nevztahoval.
"Ve všech našich obchodech jsme zaznamenali výrazné zvýšení prodejů, jednalo se především o čerstvé potraviny - pečivo a mléčné výrobky," upřesňuje Radim Lunda, generální manažer pro síť Žabka.
Více lidí než obvykle přišlo ve čtvrtek před svátkem také do prodejen Albert, zejména v mimopražských prodejnách pak prodeje stouply také v sobotu. "Potvrzuje to trend, že mnoho lidí odjelo z Prahy na prodloužený víkend," vysvětluje Jiří Mareček, mluvčí společnosti Ahold, která supermarkety a hypermarkety Albert provozuje.
"Z našich hypermarketů splňoval zákonnou výjimku pouze ten, který je umístěn přímo na nádraží v Českých Budějovicích. Počet zákazníků ve svátek tam byl srovnatelný s jinými pátky," dodává Mareček.
Také podle zástupců Albertu nebylo – i přes silnou komunikaci v samotných obchodech či médiích – omezení otevírací doby veřejnosti dostatečně známé a také výjimka pro obchody do 200 metrů čtverečních je pro zákazníky matoucí.
"Celkově je regulace otevírací doby z našeho pohledu nadbytečná. Umíme dobře naplánovat otevírací dobu tak, aby vyhovovala nákupním zvyklostem zákazníků a zároveň také abychom vyšli vstříc našim zaměstnancům," zdůrazňuje Mareček.
Prodávat nesměly ani jiné velké obchody, nejen potravinářské řetězce. "Někteří lidé přišli nakoupit před státním svátkem a někteří po státním svátku, ale celkově jsme zaznamenali negativní vliv na vývoj tržeb," říká například za síť DM drogerie její mluvčí Jiří Peroutka.
Zavřeno měly i obchodní domy s nábytkem IKEA. "Ze zkušeností ze zahraničí, například z Maďarska, víme, že zákazníci, kteří mají o nákup zájem, využijí pro návštěvu obchodního domu jiný den. Odhadujeme tedy, že opatření nemělo zásadní vliv na naše celkové tržby, jako spíše na komfort nakupování," hodnotí mluvčí řetězce Zdeňka Pecková první den, kdy v Česku platil nový zákon.
Všechny prodejny musel 28. října zavřít i řetězec Datart. Ztráty počítá v řádu desítek milionů korun. "Do okolních dnů se rozložilo 50 procent tržeb. Ztráty by byly daleko menší, pokud by všichni prodejci respektovali zákon a neobcházeli ho," říká mluvčí Datartu Iva Pavlousková. Pravděpodobně s narážkou na největší tuzemský e-shop Alza.cz, který – s odkazem na objednávky uskutečněné po internetu – nechal otevřené i největší prodejny.
Řetězec Hervis Sport zatím výraznější dopady nezaznamenal. "V podstatě jsme během posledního týdne včetně jednoho dne zavření nezaznamenali propad v tržbách oproti loňsku. Nakupovalo se více jak ve čtvrtek, tak i v sobotu a v neděli, přičemž sobota byla nejsilnějším dnem," uvádí mluvčí Karel Bárek. "Zkušenost z Maďarska s uzavřením obchodů v neděli ukazuje, že nedělní tržby se zhruba z 80 procent 'přelily' do ostatních dnů v týdnu a 20 procent nedělních tržeb se nevrátilo zpět," připomíná.
"Ve srovnání s loňským rokem sice evidujeme ve čtvrtek a v sobotu nárůst tržeb, ale v porovnání s tržbami na našich slovenských prodejnách, které měly v pátek otevřeno, jde o ztrátu v desítkách milionů korun," říká za řetězec Sportisimo ředitelka nákupu a marketingu Martina Kudláčková.
Spokojeni ale automaticky nejsou ani menší čeští obchodníci. "Mohlo by se zdát, že jim tato regulace pomůže, ale je to pravda pouze částečně. Stovky tradičních prodejen přesahují svou rozlohou zákonem stanovených 200 metrů, což v mnoha případech vede k tomu, že jediné obchody, které mohou mít otevřeno, jsou vietnamské večerky, dnes významná konkurence tradičních obchodníků," vysvětluje tajemník Asociace českého tradičního obchodu Jan Hrdina. "Odmítáme omezení prodejní doby formou zákona. Jediná přípustná regulace je poptávka zákazníků," dodává.
První svátek "bez nakupování" si tak pochvalují hlavně odboráři zastupující zaměstnance větších obchodů. "Zákaz vítá naprostá většina pracovníků," říká Renáta Burianová, předsedkyně Odborového sdružení pracovníků obchodu (OSPO).
"Nikde jsem se nesetkala s protesty zaměstnanců, že by raději šli do práce – naopak. Většinou si volno raději užijí s dětmi, někteří ho využijí k návštěvě hřbitovů či výlovu Munického rybníka. Nesetkala jsem se ani s nesouhlasem zákazníků," přidává se Jiřina Holbová z jihočeského územního pracoviště OSPO.
Opačný dojem mají pochopitelně provozovatelé velkých obchodů. "Obchodníci přijdou zhruba o čtyři miliardy ročně na tržbách a zřejmě propustí několik tisíc lidí," varovala v minulém týdnu šéfka Svazu obchodu Marta Nováková.
Zastánci zákazu − jako šéfodborář Josef Středula − nicméně namítají, že lidé jen odloží nákupy na jiný den, případně peníze utratí v jiné části ekonomiky, například za služby. Připomíná také, že řetězce naopak hledají nové zaměstnance.
Podle analytika Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta bude celkový dopad na ekonomiku neutrální.
"Případná ztráta tržeb velkých obchodů ze svátků by byla kompenzována nákupy v jiných dnech nebo u menších prodejců, kteří mohou mít otevřeno," říká.
"Obchody přijdou o tržby z nahodilých nákupů, které tvoří jen zlomek výdajů pravidelných spotřebitelů, ale větší procento u turistů. Zavřené obchody v jeden den mohou zkrátit měsíční tržby maloobchodu o půl procenta," odhaduje Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.
Zákaz prodeje během sedmi vybraných svátků může přihrát nové zákazníky také internetovým obchodům, které nyní čím dál více nabízejí i rozvoz potravin. Například internetový obchod s potravinami Kolonial.cz zaznamenal více než 40procentní nárůst objednávek. "Zcela převažovaly víkendové zásobovací nákupy a průměrná hodnota nákupu stoupla o 23 procent," uvedl mluvčí e-shopu Jan Řezáč. O něco větší počet nákupů, než je obvyklé, registroval během svátku také e-shop Rohlík.cz.
Vedle 28. října se zákaz týká také 25. a 26. prosince, 1. ledna, Velikonočního pondělí, 8. května a 28. září. Na Štědrý den musí obchody zavřít po poledni. Na nejbližší státní svátek – 17. listopadu – se tedy zákaz nevztahuje. Senátoři vedení Františkem Bublanem (ČSSD), kteří zákaz prosadili, připouštějí, že jde zatím o kompromis, protože všechny svátky najednou by zřejmě neprošly.
Kromě menších prodejen platí výjimka pro železniční a autobusová nádraží, letiště, čerpací stanice, lékárny a prodejny ve zdravotnických zařízeních. Bez ohledu na velikost a umístění ale musí mít zavřeno zastavárny, obchody s použitým zbožím (i autobazary) nebo výkupny odpadů.
Podle Svazu obchodu nebo Hospodářské komory jde o zbytečnou regulaci oblasti, která by se měla nechat trhu. Argumentují i průzkumem společnosti Incoma: 65 procent lidí je proti tomu, aby otevírací dobu určoval stát. Pro zákaz je pětina, zbytku je to jedno.
Na druhou stranu zavření velkých obchodů o státních svátcích nevadí dvěma třetinám (65 procent) lidí, ukázal průzkum společnosti Median pro Radiožurnál.
Změnu podporují především ženy, ale také starší lidé, kteří o svátcích téměř nikdy nenakupují. Tři pětiny Čechů šly nakupovat v předstihu. Podle průzkumu o svátcích často nakupuje pouze 14 procent lidí.
