Do budoucna by Česko mohlo mít na starosti vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl třeba z Německa. Česká letadla by tyto lidi odvezla do jejich domovských zemí nebo do států, přes které do Evropy přišli. Díky tomu by se Česko vyhnulo povinnosti přijímat uprchlíky na základě kvót. Návrh na to, jak ze současné debaty o řešení migrační krize myšlenku kvót odstranit, připravilo slovenské předsednictví Evropské unie. HN ho mají k dispozici.

Povinné kvóty podle Slovenska země unie rozdělují, a navíc nefungují v praxi. Víc než rok poté, co je státy osmadvacítky i přes odpor Česka nebo Slovenska schválily, bylo na jejich základě v rámci unie přerozděleno jen zhruba 7000 uprchlíků. Plán přitom počítá s rozdělením 160 tisíc lidí během dvou let. "Musíme překonat různé pohledy členských zemí," říká slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.

Slováci proto navrhují, aby ke snahám řešit současnou, ale i případné budoucí uprchlické krize mohla každá země unie přispět podle vlastního uvážení. Unie by už tedy neměla přicházet s jedním společným postupem pro všechny, jako byla myšlenka na povinné kvóty. Státy, jež by nechtěly přijímat běžence, kteří dorazí například do Řecka či Itálie, by tak měly projevit solidaritu jinak. Třeba finančními příspěvky na zvládání proudu migrantů nebo na ochranu hranic.

7 tisíc

uprchlíků si zatím země Evropské unie rozdělily v rámci povinných kvót.

Novinkou ve slovenském návrhu je možnost, že by si členské země mohly vzít na starost vracení neúspěšných žadatelů o azyl do jejich země původu nebo do tranzitní země. Členský stát EU, který by chtěl přispět touto formou, by mohl rovnou vést azylové řízení s žadatelem, který přitom žádost podal v jiné zemi, typicky v Německu. Mohlo by se to týkat těch lidí, u nichž je "vzhledem k jejich národnosti nebo jiným okolnostem velmi nepravděpodobné, že by dostali mezinárodní ochranu", navrhují Slováci. Mohl by to být příklad migrantů ze zemí, jako jsou Maroko nebo Kosovo, kteří v Evropě dostávají azyl jen zcela výjimečně, a jsou tedy v drtivé většině případů ekonomickými migranty.

Slovensko rovněž odkazuje na svou vlastní zkušenost, kdy v uprchlickém zařízení ve městě Gabčíkovo na jihu země ubytovává běžence, kteří čekají na vyřízení své žádosti o azyl v Rakousku. Slovensko a Rakousko se shodují na tom, že to loni v době nejprudší uprchlické krize výrazně ulehčilo přetíženým rakouským zařízením.

Slovensko řeší migraci

◼ Nechce, aby si země Evropské unie na základě povinných kvót rozdělovaly uprchlíky. Slováci teď unii předsedají.
◼ Povinné kvóty podle Slováků vyvolaly jen hádky mezi členskými zeměmi unie. Navíc podle nich nefungují v praxi, protože se rozdělování uprchlíků nedaří.
◼ Slovensko přišlo s návrhem na takzvanou efektivní solidaritu: přispět k řešení současné nebo případných budoucích uprchlických krizí by měla každá země, mohla by si však sama zvolit, co konkrétně udělá.
◼ Státy, které by nechtěly přijímat uprchlíky třeba z Řecka nebo z Itálie, by k tomu nikdo neměl nutit.
◼ Místo toho by tyto země mohly přispět třeba finančně nebo se postarat o vyhoštění neúspěšných žadatelů o azyl.
◼ O slovenském návrhu teď budou jednat ministři vnitra zemí unie a také lídři členských států. Česko návrh podporuje.

Slováci chtějí dokumentem, který nese označení Efektivní solidarita, obejít nejen loni schválené uprchlické kvóty, platné na dva roky. Prosazují, aby padla i myšlenka na zavedení stálých povinných kvót. Ty v rámci celkové reformy azylového systému v Evropě letos navrhla Evropská komise. Podle ní by se měly kvóty do budoucna používat pro výjimečné případy, kdy by do některého státu unie přišli migranti v mimořádně vysokém počtu.

Nejmenovaný slovenský diplomat HN řekl, že protinávrh jeho země má podporu Evropské komise a neodmítá ho ani Německo. Jak Brusel, tak Berlín prý opouštějí dřívější podporu kvót, protože si uvědomují, že se nesmí opakovat loňská situace, kdy bylo několik zemí ohledně kvót přehlasováno.

Deník Politico, který o slovenském návrhu také informoval, na druhou stranu zmiňuje jednoznačně odmítavé stanovisko například Malty. Česko, stejně jako ostatní země visegrádské čtyřky, myšlenku na nahrazení povinných kvót jinými formami solidarity podpořilo už v září, kdy o ní Slováci začali poprvé obecně mluvit.