Evropský parlament (EP) ve čtvrtek ve Štrasburku vyzval ke zmrazení přístupových jednání s Tureckem kvůli postupu vlády v Ankaře po potlačeném červencovém pokusu o státní převrat. V právně nezávazném usnesení ale EP zároveň vyzval, aby byla ponechána možnost obnovy vstupních rozhovorů po ukončení výjimečného stavu v zemi.

Čtvrteční rezoluci předcházela v úterý bouřlivá debata. V ní poslanci kritizovali dění v Turecku, kde bylo od neúspěšného puče uvězněno zhruba 37 tisíc lidí a více než 110 tisíc osob bylo propuštěno z práce či přesunuto na nižší pozici.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem jsou napjaté od nezdařeného červencového pokusu o puč proti Erdoganovi. Někteří představitelé členských států EU, hlavně z Rakouska a Dánska, vyzvali k ukončení přístupových rozhovorů s Ankarou, které oficiálně začaly v roce 2005.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už během přípravy rezoluce uvedl, že dokument nemá z jeho pohledu žádnou hodnotu.

"Dnešní text je podle mého přijatelný kompromis, EP nemůže předstírat, že nevidí, co se v Turecku děje," uvedla česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO), která hlasovala pro přijetí rezoluce. "Je to jasně čitelný signál Turecku, žlutá karta a vzkaz, že pokud by se měl vývoj v zemi ubírat směrem, který již několik měsíců trvá, dveře do EU zůstanou Turecku nadobro uzavřené," dodala.

Podobně jako mnoho dalších poslanců během úterní diskuse v plénu zdůraznila, že Turecko je sice v řadě oblastí strategickým partnerem EU, ale není možné se jím nechat vydírat. "Je však třeba s ním i nadále vést dialog," uvedla.

Někteří poslanci během úterní debaty s šéfkou unijní diplomacie Federikou Mogheriniovou vyzývali, aby unie začala vztahy s Tureckem budovat znova od základu a uzavřela s ním jiný druh partnerství, než je členství v evropském bloku. Poslanci také zdůrazňovali, že důvodem k definitivnímu ukončení přístupových jednání by bylo znovuzavedení trestu smrti, o kterém Ankara uvažuje.