Francouzský premiér Manuel Valls v úterý podal demisi, aby se mohl plně věnovat své kandidatuře na prezidenta státu, jenž se bude volit na jaře příštího roku. Valls tak reagoval na rozhodnutí prezidenta Françoise Hollanda vzdát se úsilí o druhý prezidentský mandát.

V lednu se Valls zúčastní výběru prezidentského kandidáta za tradiční levici v rámci takzvaných primárek, které organizuje Socialistická strana.

Předem prohraná bitva? Na francouzského prezidenta nejspíš bude kandidovat i premiér Manuel Valls - čtěte ZDE

Valls zdůvodnil svou prezidentskou kandidaturu potřebou zajistit, aby Francie měla svou váhu ve světě, který sužuje terorismus, klimatické změny či nástup krajní pravice. Zdůraznil, že jeho záměr je vzpourou proti náznakům toho, že by levice měla v příštím roce prohrát prezidentské i parlamentní volby.

Podle nedávného průzkumu agentury Ifop chce Vallse jako kandidáta socialistů v prezidentských volbách 45 procent levicových voličů. Jeho hlavním konkurentem v primárkách by měl být mnohem levicovější bývalý Hollandův ministr financí Arnaud Montebourg, kterého v průzkumu podpořilo 25 procent sympatizantů levice.

Poslední průzkumy napříč voličským spektrem nicméně ukazují, že do druhého kola prezidentských voleb nemá šanci dostat se žádný levicový kandidát. Ve druhém kole by dvě třetiny hlasů měl obdržet pravicový expremiér François Fillon a zbylou třetinu vůdkyně nacionalistů Marine Le Penová, která vystupuje proti Evropské unii a imigraci.

Valls věří, že se mu podaří sjednotit levici natolik, že bude s to v prezidentských volbách uspět. Hned v pondělí prohlásil, že hodlá tvrdě bojovat proti krajní pravici, jejíž program by "zruinoval obyčejné lidi, důchodce, dělníky", i proti konzervativci Fillonovi, který představuje "všeobecný úpadek společnosti".

Novým premiérem Francie je Bernard Cazeneuve

Novým francouzským premiérem se v úterý stal dosavadní ministr vnitra Bernard Cazeneuve, oznámil úřad prezidenta Françoise Hollanda. V čele socialistické vlády bude do voleb hlavy státu na jaře příštího roku.

Nový premiér bude ve funkci jen pět měsíců, čímž překoná dosavadní rekord nejkratšího působení v čele francouzského kabinetu. Dosavadní rekord drží socialistka Édith Cressonová, která sídlila v premiérském Matignonském paláci deset měsíců mezi lety 1991 a 1992.

Do čela ministerstva vnitra v době, kdy v zemi po sérii atentátů platí výjimečný stav a hrozí další útoky džihádistů, byl jmenován šéf poslaneckého klubu vládních socialistů v Národním shromáždění Bruno Le Roux. Jiné významné změny ve složení kabinetu se nyní neočekávají.