Tolik si ministr vnitra Milan Chovanec přál stávku, až se jí dnes dočká. Ale do generální stávky bude mít daleko. Pouze dvouhodinového protestu, kterým se chce domoci vyšších platů, se bude účastnit asi jen pětina pošťáků z tří menších odborových svazů. Chovanec, který, jak zjistily Hospodářské noviny, vyzval na nedávném uzavřeném jednání ČSSD všechny odboráře k větší odvaze, se tak nemusí obávat, že by si svým apelem nějak zásadně zavařil.
Podstatou sporu je, že části zaměstnanců České pošty dochází trpělivost s jejich nízkými platy, které činí v průměru přibližně 23 tisíc korun měsíčně, což je výrazně pod celostátním průměrem. Dohodnutý růst o necelá tři procenta části odborů nestačil a řekli si o větší platy. Dozorčí rada České pošty poté navrhla využít na zvýšení mezd 1,4 až 1,5miliardovou kompenzaci, kterou by měl na začátku příštího roku vyplatit poště stát za poskytování základních služeb (například doručování dopisů na všechna místa v Česku). Chovanec sice slíbil vynaložit na zvýšení mezd zhruba třetinu sumy, tedy půl miliardy korun, část odborářů ale zůstává neoblomná. Požadují zvýšení o 2500 korun, zatímco Chovancova nabídka by znamenala nárůst jen o 1200 až 1400 korun měsíčně. "Stávka v pondělí bude a podle výsledku rozhodneme o konání protestu i ve čtvrtek," řekl minulý týden předseda stávkového výboru Evžen Dvorský.
Vedení pošty ale stávku považuje za nelegální. Odborářům vytýká, že nevyužili všechny možnosti k jednání, a když už sáhli k radikálnímu řešení, nepředali managementu ani seznamy stávkujících, ani seznamy pracovišť, aby se firma na výpadek mohla připravit. "Poštu nejde vydírat. Nemůžeme ustoupit nesmyslným požadavkům," uvedl ředitel pošty Martin Elkán.
Co vadí zaměstnancům
Po prohraných krajských volbách stále levicovější předseda vlády Bohuslav Sobotka vyjádřil podporu zvyšování platů a připomněl, že v letech 2008 až 2014 byly bez jakéhokoliv růstu. Zároveň ale naznačil, že podnik na tak razantní zvýšení, jaké požadují odbory, nemá. "Jsem přesvědčen o tom, že si zaměstnanci České pošty zaslouží vyšší platy a zlepšování pracovních podmínek. Česká pošta si rovněž zaslouží další investice do zkvalitňování služeb. Významnou roli zde ale hrají ekonomické limity včetně vývoje finanční situace pošty v minulosti, kdy předchozí vlády poštu naprosto opomíjely," uvedl. Ministr vnitra a generální ředitel podniku Martin Elkán mají podle premiéra dodat v prvním pololetí příštího roku strategii rozvoje pošty včetně plánu mzdového vývoje.
Pozadu nezůstal ani vicepremiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš, když prohlásil, že Česká pošta by měla vyhovět oprávněným požadavkům na růst platů. A hned na vedení státního podniku zaútočil, když poukázal na jeho neprůhledné hospodaření a vysoké odměny managementu. "Česká pošta je velice bonitní aktivum, ale bohužel je to pro mě podnik, který hospodaří velice netransparentně. Za skandální považuji, že generální ředitel má 300tisícový plat a ještě 300 tisíc korun bonus. Takže jestli se poště nedaří, tak by si měli snížit příjmy," řekl Babiš.
Příležitost přejít od slov k činům a dopřát poště sumu, která by podstatné zvýšení mezd umožnila, bude mít Babiš brzy. O vyplacení kompenzací za poskytování základních služeb totiž jednají ministerstva vnitra a financí. A Chovanec chce, aby se problém vyřešil už v lednu nebo v únoru. Kompenzaci měl původně hradit fond, do kterého měli přispívat konkurenti České pošty, ten ale nakonec nevznikl, a náhradu tak bude platit stát.
Zaměstnanci pošty nejsou v jednání o svých platech jednotní. Firma se s většinou odborových organizací dohodla na růstu tarifních mezd od dubna 2017 v průměru o 2,6 procenta.
Nestávkující pracovníci se tak smířili s přilepšením v průměru o 550 korun měsíčně.
Co vadí zaměstnancům
