Teroristický útok kamionem na berlínském vánočním trhu nesl nebezpečně letní znaky, protože doslova okopíroval atentát z červencové sváteční Nice. V obou případech si pachatel vybral čas, kdy se na veřejnosti shromažďuje množství lidí, a nemířil na konkrétní osoby nebo cíle, jak to dělávaly levičácké bojůvky Frakce Rudé armády ve Spolkové republice nebo Action directe ve Francii. V Berlíně a v Nice útočníci usilovali okázalým způsobem zabít co nejvíce lidí, a vyvolat tak ve společnosti strach, stejně jako tomu bylo před dvěma lety v Paříži nebo letos v Belgii a v Německu.

Mezi pachateli atentátů převažovali jednotlivci nebo malé skupinky jednající spíše z inspirace radikálně islamistickou ideologií, než že by byli přímo řízeni a koordinováni z jednoho centra. Celá série útoků dokazuje, že žádná z evropských zemí nemůže být v bezpečí. Každá z nich je tak stavěna před velice obtížné otázky a úkoly. Zaprvé ty, které se týkají zpravodajských složek a policie, jež zvláště v exponovaných zemích začínají být přetíženy takřka nepřetržitou pohotovostí, v případě Francie posílenou výjimečným stavem platícím déle než rok od listopadu 2015. Část se dá vyřešit vyššími výdaji vnitru a zpravodajcům, ale i jejich šéfové přiznávají, že je stěží představitelné, aby se u každého podezřelého agenti střídali dnem i nocí. Jako účinný recept, pokud není dost důkazů k vyhoštění, se ukazuje přikázání místa pobytu, kterým lze podezřelé lépe izolovat od prostředí, kde se šíří islamistická ideologie, ať už jsou problematické části měst nebo i vězení, kde se radikalizovala řada pozdějších atentátníků.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se