Do sněmovních voleb sice zbývá ještě tři čtvrtě roku, jedno je však jisté už nyní − jejich klíčovým tématem budou daně a jejich změny.
Poté, co své plány ohlásili sociální demokraté, přiznal i Andrej Babiš, že se svým hnutím ANO přijde s reformou, jejímž cílem bude, aby lidem i firmám zůstalo v peněženkách více peněz.
"Chceme mít nízké daně. Prostor na snižování je," prohlásil ministr financí v rozhovoru pro HN.
Cest, jak toho dosáhnout, je podle něj několik. Jednak úprava odvodů za sociální a zdravotní pojištění, jednak snížení DPH nebo třeba zrušení zdanění dividend, což má zabránit hlavně vyvádění firemních zisků do zahraničí.
Lépe se cítím v roli outsidera a Miloš Zeman můj spojenec není, říká Andrej Babiš v rozhovoru pro HN.
"Druhá sazba DPH je stále vysoká," vysvětlil Babiš.
Daň z přidané hodnoty se momentálně člení do tří skupin:
21 procent se vztahuje na většinu služeb a zboží, 15 procent se týká stravování v restauracích, potravin nebo vodného a stočného a 10 procent platí pro léky či knihy.
Nejnižší sazbu prosadila předloni Sobotkova vláda, zbylé dvě šarže jsou v platnosti od roku 2013, kdy je v rámci opatření proti ekonomické krizi pravicový kabinet vedený Petrem Nečasem zvýšil z 10 na 15 a z 20 na 21 procent.
A právě tehdejší vládní strany ODS a TOP 09 nyní navrhují, ať se sazby vrátí dolů, kde byly původně. "Pokud Andrej Babiš tvrdí, že by chtěl sazby DPH dát zpátky na 20 a 10 procent, tak to je můj návrh, o kterém se bude ve středu hlasovat. Tak doufám, že s tím bude souhlasit a že to podpoří, protože pokud to neudělá, tak to jenom říká," prohlásil šéf TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Je ale nepravděpodobné, že by jeho aktuální daňová iniciativa uspěla. Vláda ji už dříve odmítla, a když se navíc ANO, lidovci a ČSSD v roce 2013 dohodli na vzniku společného kabinetu, slíbili si, že v daňových věcech budou hlasovat vždy jednotně. "Jako koalice se už na žádných dohodách o daních nedomluvíme," připustil Babiš, že do voleb už vláda změny v daních neplánuje.
Do budoucna by ale Babiš s Kalouskem nebo s ODS minimálně na úpravách daní mohl společnou řeč najít. Například v tom, že by měly klesnout zmíněné odvody na sociální pojištění pro zaměstnance i firmy. "Snížení vedlejších nákladů práce je prvořadou prioritou fiskální politiky TOP 09. Půjdeme s tím do voleb, a pokud by to chtěl pan ministr navrhnout, tak to kdykoliv podpoříme," řekl Kalousek. Nižší daně podporuje také předseda ODS Petr Fiala.
Na to, že Česko má především velmi vysoké odvody, a tedy velmi drahou práci, dlouhodobě upozorňují ekonomové a například také organizace OECD.
Podle ní je tu jedno z nejvyšších sociálních pojištění v celé Evropě: tyto odvody v Česku pohltí celou třetinu celkových nákladů na zaměstnance. Průměr zemí OECD je přitom o 10 procentních bodů nižší.
"Snížení zdanění práce prostřednictvím snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění si naše republika i zaměstnavatelé zaslouží," tvrdí například analytik poradenské agentury Apogeo Jiří Žežulka, který byl dlouho daňovým expertem finanční správy a po Babišově příchodu berní úředníky nějakou dobu i vedl.
Dokonce se zdá, že s opozičními předáky si v daňových tématech Babiš rozumí více než s koaličními partnery, především s těmi z ČSSD.
Premiér Bohuslav Sobotka v prosinci uvedl, že by chtěl, aby se daně snížily jen rodinám s průměrnými a nízkými příjmy a naopak aby stouply lidem, kteří vydělávají hodně.
To majitel holdingu Agrofert odmítá: "Já daně nechci zvyšovat. Progresivní zdanění už máme v podobě solidární přirážky." Naráží na další z úprav, které od roku 2013 zavedli, původně jen na tři roky, Nečas s Kalouskem. Týká se lidí s platem nad 100 tisíc korun měsíčně.
Sobotka − podobně jako ministr vnitra a první místopředseda ČSSD Milan Chovanec − také často zmiňuje zavedení takzvaných korporátních daní, které by se týkaly velkých společností typu bank nebo telekomunikačních operátorů. Jejich vyšším zdaněním chtějí předejít tomu, aby tyto firmy posílaly miliardy ze zisků svým zahraničním vlastníkům. "Není normální, aby stejné daně platila malá začínající firma a velká firma s obrovským ziskem. Progresivní daň v podnikatelské sféře je namístě," řekl HN Chovanec.
S tím Babiš také nesouhlasí, stejně jako pravicová opozice i koaliční lidovci.
Ti si navíc myslí, že současný daňový systém moc změn nepotřebuje. "S ním jako celkem nechceme hýbat, důležitá je stabilita. V rámci systému chceme zásadně zvýšit odpočitatelné položky a bonusy na poplatníka, na manželku a děti a tím ponechat lidem, a hlavně pracujícím rodičům v kapsách více peněz," řekl šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Ještě do tohoto volebního období slibuje Babiš představit novelu zákona o dani z příjmu, která však zbude pro novou vládu. On sám je přitom vzhledem k průzkumům politických preferencí hlavním favoritem na post příštího premiéra.
S přispěním Luboše Kreče.
