V Česku se má podle scénářů klimatologů postupně oteplovat, nejcitelněji v jarních měsících a v létě. Do dvaceti let podle propočtů odborníků stoupne průměrná teplota vzduchu o jeden stupeň a přibude suchých dní bez deště nebo sněhu. A na změny se tuzemsko postupně začíná připravovat.

Přibude budov nebo dopravních staveb adaptovaných na sucho a horko, bude se šetrněji hospodařit s vodou nebo v lesích. Alespoň s tím počítá národní akční plán, který dnes přinese na jednání vlády ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Svému úřadu i kolegům z kabinetu v dokumentu rozdává celkem 160 úkolů, které s přípravou na měnící se klima souvisí.

"Přizpůsobit se změně klimatu znamená připravit se na povodně, sucho, ale i třeba chránit se proti vlně veder ve městech, šetřit vodou, zlepšit ovzduší nebo chránit půdu, lesy, přírodu. Financování opatření bude zajištěno primárně z evropských zdrojů, na některé úkoly budou muset ministerstva najít peníze ve svých rozpočtech v průběhu příštích let,” vysvětluje Brabec.

Vznikne například zvláštní hodnocení budov podle toho, do jaké míry jsou připraveny na výkyvy teplot, vedra nebo sucha, kterých bude přibývat. Dnes je podle studií aliance Šance pro budovy, která sdružuje stavebníky, více než polovina budov v Česku starší padesáti let a většina domů v tuzemsku není dostatečně připravena čelit dopadům klimatických změn.

4 °C

má dosáhnout podle scénářů klimatologů oteplení na konci století.

"Budovy budou potřebovat kvalitní 'obálky', jež zajistí nízkou spotřebu energie na vytápění a chlazení a stabilní vnitřní prostředí. Pomohou také vnější stínicí prvky, které v létě nepustí dovnitř příliš tepla," jmenuje některé prvky, jež se mají začít více prosazovat, Jakub Horecký z odboru obecné ochrany přírody a krajiny na ministerstvu životního prostředí.

Upozorňuje, že důležitá je také zeleň v okolí staveb nebo podpora takzvaných zelených střech, pokrytých rostlinami. Nové hodnocení budou mít k ruce stavebníci nebo úředníci při stavbě nebo rekonstrukcích budov, některá opatření se zřejmě zavedou i do stavebních předpisů nebo zákonů. A domy, které budou vyrůstat, se bez nich neobejdou. O jaké všechny úpravy půjde, ale ještě podle Horeckého zatím není rozhodnuto.

Více se má také u budování nových staveb myslet na nakládání se srážkovou vodou. S tím se dnes sice v zákoně počítá, ale přistupuje se k němu liknavě. "Správné hospodaření s vodou by mělo spočívat jednak v zadržování a využívání srážkových vod, jednak v opětovném využívání málo znečištěných vod z domácností − takzvaných 'šedých'," vysvětluje Horecký.

Evropské dotace na hospodaření se srážkovými vodami mohou už dnes získávat obce a města, mohou za ně například opravit nebo postavit veřejné budovy tak, aby dešťovou vodu zadržovaly a využívaly. Brzy si na příspěvek budou moci sáhnout i domácnosti. V nejbližších měsících se otevře možnost zažádat si o dotace ze státních zdrojů na systémy na zadržení srážek, které pak mohou využívat v domácnostech nebo k zalévání.