Není výjimkou, že vyučující na pedagogických fakultách odcházejí raději na střední školy. Za současných podmínek si tam mnohdy přijdou na lepší peníze než na univerzitě. "Vysoké školy mají problém zajistit dostatek kvalitních vyučujících. Je paradox, že naše snaha pomáhat regionálnímu školství nakonec dopadla tak, že jsou tam učitelé v některých případech lépe ohodnoceni než na vysokých školách," přiznala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Týká se to především níže zařazených pracovníků, jako jsou doktorandi či asistenti.

"Stalo se nám, že jeden učitel matematik odešel pracovat na gymnázium. Jinak je u nás standard, že naši pracovníci zároveň učí na středních školách, aby si přilepšili," uvádí děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Michal Nedělka. Ti občas řeší problémy s tím, jak obě práce časově skloubit.

Ztrácíme konkurenceschopnost

V roce 2015 byl průměrný plat asistenta na vysoké škole 28 805 korun, ve stejném roce průměrný plat učitele střední školy vystoupal na 29 522 korun. Předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer říká, že na to ministryni Valachovou už upozorňovali. "Podobně jsou na tom lékařské fakulty a i další typy vysokých škol, z kterých odcházejí zaměstnanci raději do firem, protože tam dostanou mnohem lepší plat," vysvětluje.

7500 korun

měsíčně je stipendium pro doktorandy, které jim nahrazuje plat.

28 800 korun

měsíčně mají asistenti na VŠ. Učitelé na střední škole berou 29 522 Kč.

4,5 mld. Kč

je navýšení rozpočtu pro VŠ, o které bude ministryně žádat.

Podle něj je to důsledek dlouhodobého podfinancování vysokých škol, které začalo v roce 2011 za ministra školství Josefa Dobeše z Věcí veřejných. "S tímto poklesem jsme se doteď nevyrovnali. I letošní navýšení rozpočtu o miliardu je pořád jen dorovnání původního rozpočtu," říká Fischer. Celkově vysoké školy letos dostanou přes 21 miliard korun, což je na úrovni roku 2015. Vysokoškolské odbory upozorňují na to, že za téhle situace přestávají být české univerzity konkurenceschopné.

Chce to celkovou změnu platů

Nejhůře jsou na tom mladí lidé, zejména asistenti a doktorandi. Právě těm chce Valachová od příštího roku zdvojnásobit stipendia, která nahrazují jejich příjem, ze současných 7500 korun na 15 tisíc. "Státní rozpočet to vyjde na miliardu korun, ale společnost z toho bude těžit," prohlašuje Valachová.

Téměř polovina jich studium nedokončí také proto, že je obtížné za současných podmínek vyžít, a musí se proto věnovat i jiným činnostem. Standardní doba studia jsou tři až čtyři roky. "V této době se podaří dostudovat naprosto mizivému procentu doktorandů. To není v pořádku," uvedla předsedkyně Asociace doktorandů Kateřina Cidlinská. Mohou sice čerpat také z grantů a pedagogické činnosti, na to ale podle nich nelze spoléhat. Například v humanitních oborech je šance získat grant mizivá.

Podle předsedy Vysokoškolského odborového svazu Františka Bartáka je hlavně potřeba systémové zvýšení platů na vysokých školách. Valachová chce ve spolupráci s vysokými školami připravit návrh na změnu financování vysokých škol. Už teď avizovala, že pro rok 2018 bude pro vysoké školy žádat o navýšení rozpočtu o 4,5 miliardy korun. "S tím bychom byli spokojeni," říká Fischer.