Pokud jde o územní rozvoj Prahy, kdybych měl kouzelnou rybku, která by mi splnila tři přání, zněla by následovně. První: otevřít k výstavbě pražské brownfieldy. Druhé: zastavit nezřízené šíření řídké zástavby na okraji města. Třetí: zlepšit atmosféru, která okolo územního rozvoje v Praze panuje, a navrátit lidem důvěru k výstavbě.

Všechna tři spolu zároveň úzce souvisí. Neschopnost města připravit k výstavbě brownfieldy, které jsou už dvacet let zaplombované nejrůznějšími administrativními složitostmi, způsobuje tlak na to, aby se stavělo v polích za Prahou a ve stabilizovaných lokalitách. Kvůli nedostatku stavebních pozemků se investorům vyplácí zbourat ještě zdravý dům, aby na jeho místě postavili větší. To zase pochopitelně vyvolává rozhořčení a nedůvěru obyvatel vůči jakýmkoliv stavebním plánům. Jen v širším centru Prahy se přitom nachází na 950 hektarů transformačních ploch. Například obrovské území Bohdalec-Slatiny. V dnes zapomenutém trojúhelníku sevřeném železničními tratěmi by mohla vyrůst plnohodnotná čtvrť o velikosti Karlína.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se