Každé pondělí večer se před sportovní halou ve středočeské Unhošti scházejí sousedé středního věku s florbalovými holemi.

Účast si potvrzují už během odpoledne na skupinovém mobilním chatu, někdy se jich sejde i přes deset. Hrají zhruba hodinu, což na vypocení bohatě stačí.

Před pár lety začínali ve skromnějším počtu v malé sokolovně ve vedlejší vesnici a řešili, jestli si raději nezahrají sálový fotbálek nebo basketbal. Nakonec zůstali u malých hokejek a děravého míčku, dnes už si začátek týdne bez večerního florbalu skoro nedovedou představit.

Příklad sousedské sešlosti napovídá, jakým rozmachem prošel florbal v Česku za posledních 20 let. Ze sportu, který ještě po sametové revoluci skoro nikdo neznal, se stala takřka masová záležitost, jež konkuruje rekreačnímu volejbalu, nohejbalu, či dokonce fotbalu.

Zdaleka přitom nejde jen o dospělé, florbal dokáže k pohybu přitáhnout i nejmladší žákovské ročníky.