Když nosíte uniformu ozbrojených sil USA a na epoletách se vám skví tři generálské hvězdičky, znamená to, že jste váženou osobností.

Nic nebrání tomu, aby se vaše ego cítilo spokojeně do té míry, že se vzdáte dalších životních ambic a s tím souvisejících stresů.

Jenže Michael Flynn, muž ověnčený vojenskou slávou z Afghánistánu, ambice měl. A tvrdě narazil.

Nejprve ho ze své administrativy vyhodil Barack Obama, jemuž sloužil coby šéf branné zpravodajské agentury DIA (ta je přímo podřízena prezidentovi a má trochu jinou roli než klasická vojenská špionáž). Příčinou byl jeho svérázný manažerský styl a neshody ohledně Sýrie. Nyní se mu stalo totéž u Donalda Trumpa, tentokrát je ale příčinou jeho vztah s Kremlem. U Trumpa pracoval rovněž ve vlivné roli. Byl jeho poradcem pro národní bezpečnost.

Osmapadesátiletý Flynn teď odchází ze scény asi definitivně. Zklamán, ponížen a hlavně − těžce zdiskreditován.

Flynn patří ke generaci soudobých amerických velitelů, jako jsou ještě David Petraeus nebo Stanley McChrystal, kteří přišli na to, jak vést tzv. asymetrickou válku.

To je konflikt mezi regulérní armádou a guerillou. Tedy méně početnou a hůře vyzbrojenou skupinou, která však má zázemí u populace obývající dané území, což znamená, že může kdekoliv a kdykoliv vaši armádu atakovat. Strategie pro asymetrický boj spočívá v ochraně obyvatel, tedy v zaručení jejich bezpečnosti pomocí spíše policejní práce a také úplatků místním velmožům a kmenovým vůdcům. A zároveň v nekompromisně prováděných, čistě likvidačních úderech na povstalecké buňky, nejlépe pod rouškou noci.

A to nehledě na to, zda se při takových zásazích dostávají do ohrožení rodinní příslušníci povstalců.