Tak dlouhého aplausu, a ještě vestoje, se nikdo jiný na sjezdu ČSSD nedočkal. Ani předseda Bohuslav Sobotka, ani jeho zástupce Milan Chovanec…

Jen Lubomír Zaorálek, ministr zahraničí, o kterém se v politickém zákulisí stále častěji mluví jako o možném Sobotkově nástupci. Sjezd potvrdil Zaorálkovo silné postavení, při volbách místopředsedů dostal nejvíce hlasů − z více než sedmi stovek delegátů mu hlas hodilo 591.

Už po skončení sjezdu vyprávěl podle očekávání o tom, jak si této podpory delegátů váží, a zároveň přiznával, že člověk nikdy neví, jestli před lidmi uspěje. "Politika je tvrdé prostředí, ve kterém musíte bojovat znovu a znovu."

Lubomír Zaorálek se v tomto prostředí pohybuje už pěkných pár roků a zažil v něm všechno možné, vzestupy i pády, vítězství i porážky. Není to tak dávno − ke konci loňského roku −, co vyvolal hněv mnoha voličů, když právě na jeho úřadě vznikl "omluvný" dopis čtyř nejvyšších českých ústavních činitelů čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi.

Zaorálkova cesta nahoru

Když ještě ministr následně prohlásil, že schůzka ministra kultury Daniela Hermana s dalajlamou je pro čínskou vládu "jako kdyby se někdo setkával s Konradem Henlei­nem ze Sudetenlandu v minulosti za první republiky", vypadalo to, že Zaorálkova kariéra je u konce.

Jenže právě na této kauze lze ukázat Zaorálkův styl, který se projevuje tím, že někdy rychleji mluví, než myslí, zároveň je ale schopný bleskově pochopit, že udělal chybu, a zařadit "zpátečku".

Za přirovnání dalajlamy k předsedovi Sudetoněmecké strany se vzápětí omluvil a postup ohledně prohlášení se snažil vysvětlovat více než kterýkoliv jiný politik.

Projev Lubomíra Zaorálka ze sjezdu ČSSD:

Na různorodé politické zápasy je Zaorálek zvyklý, v Poslanecké sněmovně úřaduje od roku 1996 a počet jeho vystoupení či polemik jde do stovek. V parlamentu seděl na postu předsedy i místopředsedy sněmovny, vedl zahraniční výbor a v ČSSD se brzy vypracoval na hlavního odborníka na dění za hranicemi.

Ve stranické hierarchii byl zvyklý se vždy pohybovat těsně pod vrcholem − za Miloše Zemana, Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka nebo Bohuslava Sobotky. Pokaždé patřil k hlavním ideologům ČSSD a nikdy se netajil svými názory.

Bylo jen otázkou času, kdy se dostane do střetu se Zemanem, což se také stalo, a Zaorálek se ocitl mezi hlavními nepřáteli nynějšího prezidenta.

Ve své knize z roku 2005 "Jak jsem se mýlil v politice" Zeman popisuje, že si Zaorálka nejdříve dost oblíbil jako úspěšného diskutéra v televizních pořadech.

"Když se však stal předsedou zahraničního výboru sněmovny, ukázalo se, že tuto funkci nezvládá. Na výzvy, aby konečně začal pracovat, nereagoval, a tak jsme se rozešli," napsal Zeman.

Na tato nelichotivá slova mělo jistě vliv, že Zaorálek v roce 2003 přispěl k tomu, že se Miloš Zeman musel po prohraných prezidentských volbách s velkou hořkostí vrátit na Vysočinu.

I když nyní mluví Zaorálek o tom, že se snaží mít s hlavou státu korektní vztahy, těžko čekat, že by chtěl Zemana opět na Hradě. "Necítím, že bych měl prezidenta po svém boku," tvrdí a vysvětluje, že Zeman mnohdy mluví jinak než sociální demokrat.

Na oplátku musí Zaorálek počítat s tím, že i přes úspěch ve volbách místopředsedů je v sociální demokracii silná skupina lidí, kteří jej "nemusí" a budou dělat vše pro to, aby dříve nebo později svůj vliv ve straně ztratil. Například Zemanův příznivec, poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, o Zaorálkovi tvrdí, že se občas schovává. "Když byla nejhlubší diskuse o zahraničních krizových otázkách kolem migrace, tak je řešil Bohuslav Sobotka. Luboš Zaorálek jako by nebyl. Podobné to bylo, když došlo k atentátům v Paříži."

Každopádně, nyní má Zaorálek v sociální demokracii silné postavení, jako rétor nemá konkurenci. I teď na sjezdu se na rozdíl od všech ostatních řečníků pohodlně opřel o pultík a začal poutavě vyprávět o lidech, kteří se v současném světě cítí osamoceni a bez naděje na společenský vzestup.

Není vůbec vyloučeno, že se Zaorálek pokusí po Sobotkovi kandidovat na předsedu ČSSD. Zatím něco takového odmítá s poukazem na to, že předsedou byl opět zvolen Sobotka, ale kdoví co bude po podzimních parlamentních volbách.

Když se HN ptaly Zaorálka před sjezdem, zda neuvažuje o postu předsedy, odpověděl, že na něco takového ještě nedozrál. Po sjezdu už volil poněkud jiná slova. "Pozitivní je, že jsem v tom zrání po sjezdu přece jenom pokročil. Připadá mi, že tento trend je pozitivní, a já budu rád, když to takto bude pokračovat."