Státem, odkud teroristé získávali zbraně, bylo v několika případech Slovensko. Tato pro mnohé překvapivá informace byla jedním z důvodů, proč Evropská komise po teroristických útocích v Evropě navrhla výrazné zpřísnění pravidel pro nakládání se zbraněmi. V úterý o nich budou hlasovat europoslanci a nejspíš je schválí. Změny v Česku vyvolaly bouři odporu. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) kvůli nim dokonce navrhuje změnit ústavu.
Ze zbraní původem ze Slovenska stříleli například pachatelé teroristických útoků v Paříži v lednu 2015. Samopal ze Slovenska u sebe měl i terorista, který chtěl ve stejném roce zabíjet ve vlaku z Amsterodamu do Paříže, než ho na poslední chvíli přemohli náhodně přítomní američtí vojáci v civilu. Slovensko mělo donedávna velmi benevolentní zákony o znehodnocování zbraní a prodeji takzvaných expanzivních zbraní. Jde o zbraně buď upravené tak, že z nich už nelze střílet ostré náboje, nebo jsou jako makety přímo vyrobené. Jejich předělání na plně funkční zbraně ale není složité.
Na Slovensku se tyto zbraně mohly donedávna prodávat na internetu bez jakékoliv kontroly, takže se dostaly až k teroristům. Evropská komise tvrdí, že její návrh, o kterém budou v úterý ve Štrasburku hlasovat europoslanci, učiní zbraně daleko méně dostupné. "Sníží to nebezpečí toho, že někdo začne střílet ve školách, na táborech nebo že spáchá teroristický útok legálně drženou zbraní," tvrdí předseda komise Jean-Claude Juncker.
V Česku ale návrh vzbudil odpor držitelů zbraní i politiků. Tisíce českých mužů mají doma samopal vzor 58, který si koupili jako vzpomínku na vojnu, když ho armáda vyprodávala. Zbraň je předělaná z automatické na poloautomatickou. Komise chtěla držení dlouhých poloautomatických zbraní zakázat.
Nakonec v úterý v Evropském parlamentu nejspíš projde kompromisní návrh, který stávajícím držitelům umožní, aby si zbraně ponechali. Každý členský stát EU dostane možnost přijmout si vlastní pravidla, která to zajistí. Tuto změnu prosadila česká europoslankyně Dita Charanzová (za ANO), stínová zpravodajka liberální frakce ALDE. Je tak podle ní na českých zákonodárcích, jak dalece držitelům těchto a dalších poloautomatických zbraní vyjdou vstříc.
Charanzová ale přesto návrh Evropské komise nepodpoří. "Bude to komplikovat život těm občanům, kteří zbraně legálně drží," říká. Jako příklad uvádí povinnost, podle které budou muset mít lidé zbrojní průkaz i na znehodnocenou zbraň. Charanzová předloží řadu pozměňovacích návrhů, podle současného rozložení sil v Evropském parlamentu to ale vypadá, že neprojdou. Europoslankyně naopak oceňuje tu část návrhu komise, která zavádí společná pravidla pro registraci zbraní a pro evidování toho, jak byly dříve "živé" zbraně znehodnoceny.
Zbraně si budou moci dál ponechat muzea, sportovní střelci nebo filmaři, budou na to ale potřebovat zvláštní povolení, které jim vydá jejich domovský stát.
Na držitele zbraní čeká taky zpřísnění pravidel o zásobnících. V poloautomatických zbraních, jako je samopal vzor 58, budou moci mít jen takový zásobník, který umožní vystřelit maximálně deset ran. U pistolí budou povoleny zásobníky maximálně na dvacet nábojů.
Kromě Charanzové bude proti návrhu i většina ostatních českých europoslanců. Stejný postoj měl na jednání se svými kolegy z dalších zemí EU i ministr vnitra Chovanec, ale ostatní ministry nepřesvědčil. Velká většina členských států zpřísnění podpořila. Lucembursko nebo Rakousko chtěly jít ještě dál a držení poloautomatických zbraní úplně zakázat.
Pokud v úterý návrh schválí europoslanci, bude pro jeho přijetí ještě nutné potvrzení členskými zeměmi EU. To by mělo být jen formální, protože státy už s návrhem vyslovily souhlas.
