Dohání ho vlastní podnikatelská vychytralost z minulosti a zároveň proměnlivost v tom, co říká. Ministr financí Andrej Babiš se dostal pod tlak, který si z valné části zavinil sám. Podobně jako v loňské kauze Čapí hnízdo se znovu zapletl do svých slov, tentokrát při vysvětlování, kde vzal peníze na dluhopisy od koncernu Agrofert. Fakta, jež předložil, mu příliš nepomohla, naopak rozvířila další pochybnosti.

Zde je přehledný výčet, s čím se Babiš potýká:

1. Jak vznikla kauza Babišových dluhopisů

Na začátku byla zpráva o trestním oznámení na Babiše kvůli nákupu desetiletých dluhopisů Agrofertu za téměř 1,5 miliardy korun z roku 2012. Důvod byl zřejmý, v tomto roce končila lhůta, kdy mohly firmy vydávat jednokorunové dluhopisy s nulovou daní. Dluhopisy skýtaly nadprůměrný úrok šest procent, Babiš na nich ročně vydělá 90 milionů korun. Agrofert si o vyplacené úroky snižuje daňový základ.

2. Co se Babišovi vyčítá

Podle trestního oznámení se Babiš mohl dopustit podezření na krácení daně a porušení správy cizího majetku. Ministr na svou obranu zdůrazňoval, že neudělal nic nezákonného, poukazoval také, že stejnou možnost využily stovky dalších podnikatelů a firem. Opomněl však, že pro něj má platit přísnější metr. V době, kdy dluhopisy kupoval, už zdaleka nebyl jen podnikatel, ale také politik, jenž zformoval vlastní hnutí a stavěl na vyhlášeních, jak je třeba zamést s korupcí a dalšími zlořády.

Šéf ANO však čelil kritice nejen za to, že si vytáhl nezdaněné peníze z vlastní firmy. Deník Echo24.cz napsal, že podle svého majetkového přiznání Babiš neměl na nákup dluhopisů dostatek příjmů.

3. Jak se Babiš zamotal

Při vysvětlování, kolik si vlastně od 90. let vydělal, Babiš uvedl několikrát různá čísla, pletl hrubé a zdaněné příjmy a spíše vršil zmatky. "Jsou to všechno sprosté lži a účelové mediální akce organizované zhrzenými novináři," bránil se. Tím však na sebe poutal ještě větší pozornost. Z dluhopisů se postupně stalo politické téma a vítaná příležitost nejen pro opozici, ale i pro sociální demokraty premiéra Bohuslava Sobotky, kteří se dlouhodobě potýkají s nižší voličskou podporou než ANO.

4. Děravá obhajoba

Na svoji obranu Babiš ukázal potvrzení od banky, že pro něj dluhopisy koupila. Na druhou stranu však neukázal danou položku na výpisu ze svého účtu. Slíbil také, že nechá zpracovat "audit" svých příjmů. Termín zveřejnění posouval, nakonec si vybral pátek 10. února – konec pracovního týdne a navíc den, kdy se média soustředila na opětovnou kandidaturu prezidenta Miloše Zemana a sjezd ČSSD v Brně.

Pověřené auditorské firmy PWC a EY vesměs pouze sečetly sumy z podkladů, které od Babiše dostaly. Ministr měl podle nich v letech 1996 až 2015 zdaněné příjmy 1,5 miliardy. V příjmech osvobozených od daně vykázal kromě úroků z dluhopisů ještě 748 milionů korun za prodej svých akcií ve třech firmách – Profrost, slovenské Afeed a Afeed CZ. Právě tato informace měla dokázat, že Babiš měl dost peněz na dluhopisy. Efekt byl ale opačný.

Tři zmíněné firmy Babiš neprodával v letech 2009 až 2011 cizímu zájemci, ale svému Agrofertu. Nejvíc, přes půl miliardy, zinkasoval z akcií prostějovských mrazíren pečiva Profrost. Později se ukázalo, že Babiš ve stejný rok prodával akcie Profrostu také firmě manažerky Simoně Sokolové, ovšem sedmkrát levněji, než je prodal Agrofertu.

5. Grilování v parlamentu a podpora Zemana

Kauza vygradovala. Pomohla k tomu další nesrovnalost. Čísla v Babišově majetkovém přiznání, uloženém v Poslanecké sněmovně, se lišila od údajů auditorských firem. Za rok 2014 Babiš přiznal o 26 milionů více než podle zpráv auditorů. Ministr to zdůvodnil chybou účetní.

Ve středu 15. března se poslanci sešli na schůzi s názvem "Daňové podvody ministra financí". Šéf opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek během ní ministra financí obvinil, že si vytáhl peníze z uvedených firem místo dividend, které by musel zdanit. Babiš do sněmovny nepřišel, raději odjel na zahájení stavby nového úseku dálnice na jihu Čech.

Den po bouřlivé poslanecké schůzi se Babiš objevil na Pražském hradě u prezidenta Miloše Zemana, s nímž si v posledních měsících dobře rozumí. Dočkal se podpory. "Poslanci na jedné i druhé straně tady předvádí tyjátr, hodiny žvaní a leží tam zákony, které by se daly projednat," řekl Zeman v TV Barrandov.

6. Za co Babiš koupil Agrofert?

Některá média v uplynulých dnech zapochybovala, z jakých peněz Babiš v minulosti ovládl Agrofert. Pravda je, že si mohl na akcie Agrofertu půjčit, ministr se ale na toto téma odmítl bavit. "A proč bych to dělal? Nevidím důvod, proč by mě tu měl někdo od rána do večera z něčeho zkoušet," řekl Českému rozhlasu.

Pro připomenutí – zatímco ještě v roce 1999 Babiš vystupoval oficiálně jenom jako manažer Agrofertu, do roku 2004 získal stoprocentní majetkový podíl. Podle oficiálních pramenů, jako jsou výroční zprávy nebo účetní uzávěrky, Babiš nejdříve ovládl menšinové podíly od chemiček Duslo Šaľa (ta tehdy ještě nepatřila pod Agrofert), Spolana Neratovice a švýcarské firmy O.F.I. Ost Finanz und Investment. Právě s pomocí této neprůhledné firmy odstřihl v roce 1995 Agrofert od mateřského slovenského podniku Petrimex. V roce 2003 se na Babiše převádí 45 procent akcií Agrofertu od jiné švýcarské společnosti Ameropa a zanedlouho se stává jediným majitelem.

V letech 1999 až 2004 přitom hodnota skupiny dál mohutně rostla. V roce 2004 do Agrofertu patřily nejen chemičky Lovochemie, Deza nebo Precheza, ale také bratislavský Istrochem či podíl v německém SKW Piesteritz a množství zemědělských a dalších podniků.

7. Domnělý fond Hartenberg

Při krkolomném obhajování svých příjmů se Babiš usvědčil také z "variability" při popisování společnosti Hartenberg Holding. Sám o Hartenbergu donedávna mluvil jako o fondu pro osobní investice. V odpovědi na dotaz, odkud na investice vzal, však tento týden prohlásil: "Hartenberg se financuje z peněz, které si půjčuje od Agrofertu a od bank. Já v tom nemám ani korunu."

Česká národní banka už loni potvrdila, že Hartenberg není z právního hlediska investiční fond nebo společnost a nespadá pod její regulaci. Ve skutečnosti jde o společnost s ručením omezeným.

Slovo Hartenberg mají v názvu ještě dvě spřízněné firmy – Hartenberg Capital, která investice do zdravotnictví, realit a dalších oborů přímo spravuje, a Hartenberg Investments, což je firma manažera holdingu Jozefa Janova, který má v projektu majetkovou účast.