Během pátku a soboty má vedení starostů a lidovců na společném jednání v Lipnici nad Sázavou definitivně rozhodnout, zda půjdou do voleb společně. Výsledek není jistý, protože výhrady ke spojení mají jak členové STAN, tak i KDU-ČSL. Problém mají mimo jiné i s desetiprocentní hranicí vstupu do parlamentu, kterou by jejich zamýšlená společná koalice musela prorazit. Pokud se zúčastní voleb zvlášť, postačí každému uskupení pět procent.

Podle posledního březnového průzkumu agentury STEM by přitom starosty volilo 2,2 procenta lidí, lidovce 7,6 procenta. Pokud by se hlasy pro jejich koalici sečetly, což ovšem není pravděpodobné, skončila by těsně pod deseti procenty.

Diskuse se bude točit kolem tří hlavních témat. Patrně nejintenzivnější debatu věnují obě strany programu. Lidovci nechtějí, aby je starostové v předvolební kampani zaskočili nějakým až příliš volnomyšlenkářským postojem. Jak řekl zlínský hejtman Jiří Čunek Právu, KDU-ČSL by například mohlo vadit, kdyby starostové vyrazili na pochod homosexuálů Prague Pride. Což ale není to jediné, co může starosty a lidovce rozdělit.

Někteří členové KDU-ČSL neformálně dávají najevo, že neočekávají, že by koalice nakonec vznikla třeba i kvůli poslední aféře europoslance Stanislava Polčáka (STAN). Předseda STAN Petr Gazdík přesto odjíždí do Lipnice s velkým očekáváním. Lidovce prý přesvědčí. "Jinak bych tomu nevěnoval čtyři měsíce času, energie, zdraví. Nebyl bych na neustálých jednáních a nevysvětloval situaci v krajích. Udělal jsem maximum. Projekt má smysl," reagoval na rizika Gazdík.

Jeho kolega poslanec Jan Farský zdůraznil, že úspěch jejich i KDU-ČSL neznamená jen to, že se obě uskupení dostanou do sněmovny. "Jestli máme něco znamenat, nemůžeme hrát okresní přebor, ale musíme jít do toho natvrdo a pořádně," poznamenal. Pokud lidovci nakonec spolupráci odmítnou, bude to podle Farského kvůli postoji jejich členů na Moravě, kde mnozí věří ve volební úspěch i bez partnerství se STAN. "Jít na deset procent je riziko, zatímco s pěti procenty mají jistou sněmovnu," konstatuje Farský.

Gazdík se proto na lidovce pokusí zapůsobit pragmatickou matematikou a výpočtem poslaneckých mandátů. "Společný projekt je lepší. Kdyby se obě uskupení dostala do sněmovny samostatně, každé s šesti či sedmi procenty hlasů, získáme celkem dvacet poslanců. Jestliže ale půjdeme společně, můžeme jich mít třicet až třicet pět za zhruba dvanáct procent hlasů," uvedl předseda STAN. Navíc, což považuje Gazdík za důležité, mohou získat více voličů, než kolik ukazují průzkumy. Lidé podle něj ocení schopnost obou uskupení dohodnout se.

Lidovci si uvědomují rizika, ale i benefity. Uvnitř strany je však čeká obtížná diskuse. "Kdo se bojí, nesmí do politiky," říká sice šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola, zároveň ale připomíná možná úskalí. A nejde jen o hranici deseti procent. "Důležité je, aby bylo nad slunce jasné, že v hlavních programových tezích nemáme rozpor. I k otázkám, které jeden nebo druhý nezdůrazňuje jako své hlavní priority, nemůže mít partner odpor nebo liknavé stanovisko. Narážím tím například na hodnotové nebo etické zásady lidovců," upozornil Mihola.

Složení kandidátek v krajích či možná jména lídrů jsou další důležitá témata jednání. V tomto případě však Mihola neočekává potíže, dokonce byl překvapený, jak hladké a bezproblémové se zatím personální plány jeví. To ovšem lze vysvětlit pragmaticky: Lidovci jsou silnější na Moravě a STAN v části Česka. Logicky se tedy umí na úrovni krajů dohodnout, že KDU-ČSL povede regiony, kde je populárnější, a naopak starostové si vezmou místa, kde mají silnější podporu oni.

Třetí bod schůzí lze zjednodušeně nazvat podmínky spolupráce, které chtějí předsednictva projednat a upřesnit. Pokud se nakonec dohodnou na společné koalici, mohly by smlouvu obě strany podepisovat zhruba do čtrnácti dnů.