Ministři financí zemí G20 se na zasedání v západoněmeckém Baden-Badenu nedohodli ve společném prohlášení na jasné podpoře volného obchodu. Na tiskové konferenci to připustil německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Proti byly Spojené státy, které po zvolení Donalda Trumpa prezidentem směřují k výrazným změnám v obchodní politice. Agentura Reuters hovoří o dosud největším střetu nové americké administrativy s mezinárodním společenstvím.

Trump sice podle svých slov podporuje volný obchod, zároveň ale požaduje, aby byl také férový. Už před vstupem do úřadu si dal za cíl narovnat výrazně zápornou obchodní bilanci Spojených států se zeměmi, jako je Čína, Mexiko nebo Německo. Nevylučuje přitom použití cel a dalších prostředků, aby toho dosáhl, což ostatní země zneklidňuje.

Změna americké obchodní politiky se už v prvních měsících Trumpova úřadování projevila rozhodnutím, že se Spojené státy nebudou účastnit již dříve dohodnutého Transpacifického partnerství (TPP), nebo tvrdou kritikou Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA).

Na dvoudenním zasedání ministrů financí a šéfů centrálních bank zemí G20 v Německu se odlišný přístup nové administrativy ukázal znovu. Zástupci Spojených států totiž odmítli kompromisní návrh závěrečného prohlášení, které mělo jako v minulých letech podpořit volný obchod a vyslovit se proti protekcionismu. Reuters to hodnotí jako změnu politiky, která byla po desítky let normou.

Schäuble zasedání i přes neshody vnímá jako úspěšné. Země G20 z něho vyšly spíše posílené než oslabené, míní. "Není to tak, že nejsme zajedno (pokud jde o volný obchod), neshodli jsme se ale na některých formulacích," vysvětloval na tiskové konferenci po zasedání. Je podle něj jasné, že země G20 nejsou pro protekcionismus, není však zcela zřejmé, co tímto pojmem která z nich myslí.

Jednání bylo podle Schäubleho velmi otevřené, ale nikoliv zraňující. Zároveň však poznamenal, že možná ta či ona země ještě musí získat cit pro mezinárodní spolupráci a uvědomit si, že v ní nejde jen o konfrontaci. Konkrétní stát přitom nejmenoval.

Francouzský ministr financí Michel Sapin ocenil, že se do závěrečného prohlášení dostaly body týkající se boje proti krácení daní, financování terorismu nebo podpory soukromých investic do Afriky. "Přesto lituji, že jsme v našich dnešních diskusích nedokázali dojít k uspokojivému závěru u dvou priorit, které jsou v dnešním světě zcela klíčové," podotkl s odkazem na volný obchod a boj proti klimatickým změnám.

Na rozdíl od nich závěrečné prohlášení neopomnělo závazek zemí zdržet se manipulací s měnami, kterými by se snažily zvýšit svou konkurenceschopnost. Byl to jeden z hlavních požadavků Washingtonu.