Dosud jeden z největších stoupenců Evropské unie mezi českými politiky, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, se v rozhovoru pro HN nezvykle ostře pustil do kritiky osmadvacítky a jejích orgánů včetně předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera.

Ministr se obává rozpadu unie, pokud sama neudělá zásadní změnu a nebude více naslouchat občanům.

Unii přitom kritizuje proto, aby se změnila k lepšímu.

V rozhovoru, který se uskutečnil v týdnu, kdy si Evropa částečně oddechla od tlaku populistů po nizozemských volbách, vyjádřil Zaorálek také pochopení pro to, proč Britové hlasovali pro odchod z Evropské unie. "Krize ukázaly, že Evropa dnes nemá nástroje, jak si s nimi poradit, aby veřejnost přesvědčila, že představuje funkční a efektivní spolek," tvrdí ministr, podle kterého Česku hrozí, že zůstane mimo hlavní proud unie, a nebude se tak podílet na rozhodování.

Sám ovšem zdůrazňuje, abychom v dnešních událostech, jako je roztržka s Tureckem, které za evropské peníze brání příchodu větší vlny uprchlíků do unie, nehledali jen špatné zprávy. "Já věřím, že se v letech 2017 a 2018 podaří Evropu stabilizovat a my u toho v řadě případů budeme," řekl.

V unii, kterou tento týden čeká výroční summit v Římě, kde si politici připomenou 60. výročí založení společného svazku, ale začíná převládat přesvědčení, že po odchodu Velké Británie se evropské sjednocování bude ubírat několika rychlostmi a ne všechny státy se budou všeho účastnit.

LUBOMÍR ZAORÁLEK (60)

Začínal jako televizní dramaturg. Od roku 1986 byl v Československé straně socialistické, v listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum. V roce 1996 se stal poslancem za ČSSD, od té doby se pohybuje ve vysoké politice. V sociální demokracii má silné slovo, od roku 2009 je jejím místopředsedou.

Byl předsedou a místopředsedou Poslanecké sněmovny.

Vedl zahraniční výbor.

Od roku 2014 je ministrem zahraničních věcí.

Poučit se z brexitu

Podle Zaorálka není jisté, zda nebude pokračovat rozpad unie.

"Na brexitu je tragické to, že jsme se z něho zatím nepoučili. Pro začátek by stačilo, kdybychom si uvědomili, co jsme dělali špatně, a neopakovali to," uvedl s tím, že rozumí roztrpčení Britů, kteří nemohli kontrolovat množství lidí, jež k nim na ostrovy přicházelo.

Británie přitom byla jedním ze států, které hned od vstupu nových postkomunistických zemí do unie umožnily jejich občanům přijet a pracovat, zatímco některé jiné státy, jako Německo či Rakousko, si vyjednaly odklad.

"Když vám přijdou dva miliony lidí z Východu, kteří vám berou práci, sociální dávky a řadu dalších věcí, tisíckrát můžete vlastní občany přesvědčovat, ať si na to zvyknou. Oni to nevezmou, protože jste to prostě přepískli a neřekli jim pravdu," řekl Zaorálek.

Jedna ze základních svobod, na nichž je unie založena, volnost pohybu, může podle něj způsobit, že se osmadvacítka rozpadne. "My sice mluvíme o tom, že musíme respektovat volnost pohybu a další věci, kvůli kterým se budeme chtít obrazně řečeno ukřižovat, ale výsledek bude ten, že se kvůli těmto zásadám může unie rozpadat," zdůraznil ministr.

Pokud jde o Česko, měly by úřady dbát na to, aby sem přicházeli kvalifikovaní pracovníci. "Stál bych o to, abychom preferovali kvalifikovanou pracovní sílu. Nevidím smysl v tom, že budeme dovážet například šičky a podobné profese, a tlačit tak na to, aby byla co nejnižší mzda," dodal s tím, že by Česko nemělo opakovat případy Německa či Nizozemska, kde "vytváření komunit přináší problémy". Česko má mít naopak promyšlenou migrační politiku, která nevytvoří komunity, "s nimiž si nebudeme vědět rady", řekl s nevysloveným odkazem na muslimské menšiny.

Zaorálek navrhuje poměrně radikální řešení: hledat kompromisy v podle něj údajných principech unie, abychom se s Brity udrželi pohromadě. "Proč existuje stát? Aby zajistil bezpečnost, aby měl kontrolu nad tím, kdo do země přichází. A dnes vám občané neuznávají to, že nějaká síla mimo tento stát bude něco diktovat. U nás je podobná situace. Lidé si myslí, že nám nikdo nemůže předepisovat, koho máme mít v naší zemi, a my vůli lidí musíme respektovat," řekl Zaorálek.

Zbytečné evropské úřadování

Českému ministrovi vadí, že Evropa všechnu politiku převádí na zákony a vyhlášky, místo aby efektivně čelila globálním vlivům. Jedním z problémů je, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker není schopen a ochoten například při problémech mezi východem a západem unie přijet do členských států a o problémech se bavit. "Mně vadí, že máme předsedu komise, který má na telefonu šest reprezentantů zakládajících států a do východní Evropy přijede pouze tehdy, když má Slovensko předsednictví. To je špatné," varoval český ministr.

Unii Zaorálek kritizuje proto, že je jejím zastáncem. Chce, aby fungovala lépe a "zbytečně nešikanovala tisíce lidí. Takovou Evropu budu kritizovat a snažit se ji změnit. Jestli nebude fungovat, skončí rozpadem a to si nepřeji!"

Nyní se rozhoduje o podobě Evropské unie na dlouhá léta dopředu a český ministr chce, aby se Česko podílelo na jejím formování. Podle něj hrozí, že Praha zůstane stranou těch nejzásadnějších rozhodnutí.

"Řada dřívějších členů unie cítí roztrpčení a rozmrzelost z toho, že se podle nich velké rozšíření nevydařilo," vysvětlil, proč by Česko mohlo být odsunuto na druhou kolej.

Jednou z příčin toho, že Česko nemá v unii právě dobrou pověst, je nejasný český postoj navenek a často i kontroverzní výroky českého prezidenta Miloše Zemana, který je v Bruselu považován za jednoho z nejvíce proruských politiků v unii. S ním je podle Zaorálka často těžké se domluvit. "Pan prezident nepoužívá telefon. Neustále mu říkám: 'Protože nemáš mobilní telefon, není možné se s tebou urgentně spojit.' A on na to vždy říká, že neříkám pravdu. 'Kdykoliv mi můžeš zavolat,' kontruje. Ale je to naprostý omyl. Tak to nefunguje," vysvětluje ministr zahraničí.

Neodkladně se kvůli různým problémům ministr s prezidentem sešel prý už třikrát. "Musí se to domlouvat přes jeho kancelář," stěžuje si ministr.