Developeři si stále častěji najímají zahradní architekty, aby jejich stavbám dali "zelený nádech". Po stromech na střechách, stěnách obrostlých rostlinami či netradičních zahradách je stále větší poptávka. "Zahradní architektura je dnes na vzestupu. Je to dáno do určité míry tím, že je dnes mezi lidmi větší zájem o ekologii," řekl v rozhovoru pro HN Ferdinand Leffler z ateliéru Flera, který se na zahradní architekturu specializuje.

Nejvíce developerských projektů, na kterých se při výstavbě podílejí zahradní architekti, dnes vzniká v Praze. Příkladem je projekt Truhlárna, který v Praze 6 staví společnost T.E Development Group. "Architekti propojili vnitřní a vnější prostory. Přirozeným a téměř neviditelným přechodem interiéru do zahrad se jim podařilo domy rozšířit o další obytné místnosti v zeleni," prezentuje projekt partner T.E Development Group Martin Hubinger. V rámci projektu se například střechy garáží promění v zahradní posezení.

Stejná společnost buduje "zelené bydlení" také v pražských Košířích. Tamní projekt s názvem Sakura nabídne budoucím majitelům rostliny na střechách, fasádách domů i na terasách. "U projektu Sakura chce developer prodávat byty v podstatě tak, že řekne: kupte si zahradu a k ní dostanete byt. Takže úplně obráceně. To, že se v tomto případě dostal marketing tak daleko, se mi hodně líbí," říká Leffler. Právě marketing je podle něj jedním z důvodů, proč se developerské firmy do zelené výstavby v současnosti pouštějí.

Přestože je zelené bydlení na vzestupu, v Česku zatím není velké množství staveb, které jsou obrostlé rostlinami. Střechou se stromky se dnes může chlubit například sídlo ČSOB v Radlicích. Zelená bude také fasáda právě vznikající budovy s názvem Palác Národní, jejíž výstavba probíhá na rohu ulic Národní a Mikulandská. V centru metropole však někteří developeři naráží na odmítavý postoj památkářů k zeleným střechám.

Podle Lefflera jsou pro developery jednou z hlavních motivací, proč stavět zelené budovy, mezinárodní certifikáty. Na ty se v Česku dosud příliš nehrálo. To se však mění a stále více firem chce některou z certifikací pro své budovy získat, aby mohli svým klientům ukázat, že právě jejich projekt je kvalitní, úsporný a šetrný k životnímu prostředí. Certifikace je v neposlední řadě jedním ze způsobů, jak zvýšit hodnotu nemovitosti. Aby však novostavba certifikaci získala, musí projít komplexní prověrkou, která zkoumá energetickou náročnost domu, hospodaření s vodou a odpady, využití šetrných materiálů, podporu alternativních způsobů dopravy či například kvalitu vnitřního prostředí budovy.

Přestože zájem developerů o spolupráci se zahradními architekty roste, podle Lefflera tvoří stále většinu klientů soukromé osoby. "Zhruba 70 procent naší klientely tvoří soukromníci ve věku mezi 30 až 50 lety," popisuje Leffler. Nejčastěji si lidé nechávají architekty navrhnout vzhled zahrady. Najdou se však i lidé, kteří si architekta najmou i kvůli řešení balkonu.