Po vrácení majetku církvím se plocha státních lesů zmenšila o desetinu. Podnik Lesy ČR se proto snaží znovu rozšířit svou držbu. Nejen v tuzemsku, pozemky chce kupovat i v Rumunsku, případně v dalších východoevropských zemích. Za lesy v zahraničí je připraven utratit i miliardy korun.

O záměru státních Lesů ČR kupovat pozemky v cizině bude ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) do dvou týdnů informovat vládu. "Naší strategií je rozvíjet podnik Lesy ČR, a to i při dobrých příležitostech v zahraničí," uvedl pro HN. Od rozmachu za hranicemi Česka si slibuje posílení budoucích příjmů.

Balkán láká

"Už rok a půl monitorujeme některé lokality. Rozhodně nechci opakovat anabázi ČEZ na Balkáně," ujišťuje Jurečka v narážce na miliardové ztráty polostátního energetického gigantu v Rumunsku, Bulharsku a Albánii. "Snažíme se mít dobře zmapovaná rizika, jež hrozí. Komunikujeme s těmi, kteří nakoupili významnější lesní plochy," říká ministr. Konkrétně jmenuje společnost Ikea. Nevybavuje si však žádný státní podnik z jiné evropské země, který by investoval do lesů v zahraničí.

Scelování v zájmu státu

◼ Arondace napravuje rozdrobenost lesních majetků.
◼ Pro smysluplné hospodaření je vhodné vytvářet větší lesní celky.
◼ Proto je v zájmu státního podniku Lesy ČR pozemky směňovat s církví a dalšími soukromými vlastníky.
◼ Při oceňování státní podnik nepostupuje podle vyhlášky, ale bazíruje na několikerých znaleckých posudcích.

Generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád předpokládá, že v Rumunsku by lesní pozemky mohly být k mání za zajímavou cenu. "Tato země je horký favorit. Je členem Evropské unie, má kvalitní lesy a stabilně silnou poptávku po dřevě," obhajuje plánovaný obchod. "Žádnou konkrétní nabídku ale teď na stole nemáme," poznamenává Szórád. Tvrdí, že by nemuselo jít o rizikovou investici. Vychází z předpokladu, že současné ceny pozemků v Rumunsku jsou přijatelné a do budoucna porostou.

Finance na pořizování lesů v cizině by pro státní podnik neměly být problém. Hospodaří se ziskem a část z něj odvádí do státního rozpočtu. Od roku 2013 poslal do státní kasy přes 20 miliard korun.

Bývalý šéf dozorčí rady Lesů ČR, ekonom Miroslav Zámečník, by byl s nákupy lesů v cizině velmi opatrný. "Je to riskantní investice. Pro státní podnik to nemusí být výhodný obchod," domnívá se. Co naopak doporučuje, je přikupovat pozemky doma v Česku. "V rámci arondace (scelování) je vhodné vytvářet velké lesní celky, ve kterých se dá dobře hospodařit. Do toho má cenu investovat," říká Zámečník.

O to se podnik Lesy ČR usilovně snaží. Letos zatím podle mluvčí Evy Jouklové získal 120 hektarů, naopak 45 hektarů se při směnách vzdal. Vloni nakoupil či přidal díky směnám 440 hektarů, přišel o necelých 180 hektarů.

Aktuální arondační program, kterým se státní podnik řídí při scelování majetku, přitom umožňuje doslova paběrkování. Lesy ČR chtějí vykupovat i malé kousky půdy, a to už od tří hektarů. Hospodařit na tak malé ploše je přitom podle odborníků neefektivní. Jenže velké majetky až na vzácné výjimky na prodej nejsou. Státní podnik vrácením lesů církvím ztratil 131 tisíc hektarů a tento úbytek nemusí být konečný. "Ještě se řeší žádosti o vydání dalších zhruba 26 tisíc hektarů," upřesňuje mluvčí Jouklová.

Lesní souboj s církví

Na trhu se nyní státní lesy potkávají hlavně s církvemi. "Je to náš největší konkurent. Církev má peníze od státu a kupuje za ně lesy," říká generální ředitel Szórád. Jeho podnik má pro letošek na nákupy v Česku nachystaných 172 milionů korun. To je o sto milionů více, než kolik do rozšíření lesní držby investoval vloni. Utratit může i větší částku. "Další peníze je možné vzít z rezerv firmy," počítá ministr Jurečka.

Honba Lesů ČR za novým majetkem může vést ke šroubování cen lesních pozemků a k deformování trhu, obávají se nestátní vlastníci lesů. I oni by rádi své majetky scelovali, stát jim ale nedává velkou naději. "Dlouhé roky usilujeme o to, aby se státní lesy vzdaly pár hektarů lesa tam, kde navazují na rozsáhlejší soukromé lesy. Aby kousek lesa v rámci arondace prodaly sousednímu vlastníkovi. To se nikdy nepodařilo," lituje předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera.

Směňovat části lesů se státem je kvůli rozumnému hospodaření důležité i pro církev. "Na mapě státních i církevních lesů vznikl dalmatin," ilustruje Jurečka majetkovou rozdrobenost lesních pozemků po restitucích. Předpokládá, že jako dobří sousedé se obě strany domluví a pozemky navzájem smění.

Na tom by se ráda dohodla i společnost Jihočeské katolické lesy, která spravuje 4500 hektarů. "Zatím jsme nic neuskutečnili, je to ještě krátká doba, co jsme majetek převzali. Arondační program Lesů ČR je ale složitý," říká Jan Zasadil z katolických lesů. Místo vícero znaleckých posudků, které vyžaduje státní podnik, by pozemky oceňoval úřední cenou podle vyhlášky.

Za jednotnou metodiku pro ocenění se přimlouvá také Pavel Starý, jednatel společnosti Diecézní lesy Hradec Králové, jež pečuje o více než šest tisíc hektarů propachtovaných od farností, kapitul a biskupství. "Možné směny jsou zatím spíše ve stadiu vzájemného oťukávání. Každý má nějaké představy a ty jsou rozdílné," podotýká.

Jurečka z pozice zřizovatele státních lesů k potřebným směnám předesílá: "Teď jsme ve fázi, kdy církev majetek přebírá. V příštích letech se budeme zabývat směnami."