Koaliční spojení lidovců a Starostů, které má ve volbách ohrozit ANO a sociální demokracii, může skončit dřív, než začne. Rozhodnutí kandidovat do parlamentu společně, a muset proto získat alespoň 10 procent hlasů, vyvolalo uvnitř lidové strany roztržku. Značná část členů z Moravy koalici kritizuje a označuje ji za nesmysl a chybu. Spory mohou vyvrcholit na květnovém sjezdu, kde se bude volit nové vedení strany a kde má silná Morava rozhodující hlas.

Lidovci teď budou sledovat průzkumy, a pokud v nich koalice nebude mít dostatečnou podporu, mohou delegáti sjezdu čerstvě dohodnuté partnerství ukončit. Poslední průzkum přitom koalici přisuzoval v součtu 9,8 procenta podporovatelů.

Nespokojenost členů se spojenectvím poznává od soboty, kdy stranická konference koalici se Starosty podpořila, místopředseda lidovců Ondřej Benešík. Prohlašuje, že hovořil už s několika kolegy, které výsledek nepotěšil. "Výhrady kolegů ze Zlínského kraje vnímám jako poměrně vážné," uvedl Benešík.

31 delegátů

celostátní konference KDU-ČSL bylo proti volební koalici se Starosty a nezávislými, 39 delegátů bylo pro.

Obavy z riskantní desetiprocentní hranice přiměly lidovce k veřejné kritice svého vedení. "Tento krok neodpovídá vládnutí odspodu. Špatné rozhodnutí, předsedo," napsal šéfovi lidovců Pavlu Bělobrádkovi stranický kolega a starosta Dolní Lhoty na Zlínsku Jaroslav Masař.

Vedení lidovců bude nyní objíždět regionální konference a vysvětlovat členům výhody spojení. Už včerejší Bělobrádkovo prohlášení mělo vášně mírnit. "Naší povinností je teď vysvětlovat, říct argumenty, proč to má smysl," uvedl předseda strany. Ani překonání 10 procent nepovažuje za problém. Je si jistý, že to koalice zvládne.

Jak koalice vznikala

Spojenci TOP 09

Původně kandidovalo hnutí Starostové a nezávislí do Poslanecké sněmovny v roce 2010 a 2013 s TOP 09. Letos v prosinci se jejich spojenectví rozpadlo a předseda Petr Gazdík začal vyjednávat s lidovci. Debaty trvaly poměrně dlouho, v prvních fázích zástupci obou stran například uvažovali, že vytvoří novou společnou stranu nazvanou List či Třetí síla. Takovému uskupení by pro vstup do Sněmovny stačilo pět procent hlasů. Nakonec se ale rozhodli pro riskantnější koalici, která ve volbách potřebuje 10 procent.

Rozložené síly

Lidovci jsou tradičně ve volbách úspěšní na Moravě, kde získávají bez obtíží přes 10 procent. Například v krajských volbách ve Zlínském kraji oslovili 23 procent voličů. Naopak špatné výsledky mívají třeba ve Středočeském a Libereckém kraji, tedy v regionech, kde loni uspěli Starostové. Ti na Liberecku získali přes 32 procent voličů.

Masař nebyl sám, kdo vystoupil proti spojení se Starosty. Mnoho jeho kolegů, včetně několika členů vedení strany či vlivného zlínského hejtmana Jiřího Čunka, není z koalice nadšeno. "KDU si zadělala na velké problémy. Smutné spojení velké tradiční strany, která je na vzestupu, s partičkou populistů," poznamenal lidovec z Uherskohradišťska Petr Švehla. Je přesvědčený, že strana nepotřebuje Starosty, aby ve volbách uspěla. "Nemám problém s tím, aby zástupci STAN byli vysoko na kandidátkách, ale vadí mi, že strana jde do rizika 10 procent v době, kdy je na vzestupu," řekl Švehla.

Zatímco na Moravě lidovci častěji věří, že uspějí i bez Starostů, v některých českých krajích, jako je Středočeský nebo Liberecký, potřebují silného partnera. Bez něj se tu ve volbách pohybují na úrovni slabých jednotek procent. I to je důvod, proč lidovci ze západní poloviny země dohodu se Starosty spíše vítají. Početná a nespokojená Morava by ale mohla ovládnout květnový sjezd.

Stranické osobnosti jako europoslankyně Michaela Šojdrová, místopředseda Benešík nebo pardubický lídr a ředitel tamního gymnázia Marek Výborný připouštějí, že se na sjezdu o koalici se Starosty bude ještě vážně diskutovat. "Pozici současného vedení strany ale nepovažuji za ohroženou," řekl Benešík. Podle Výborného nehrozí, že by sjezd koaliční ujednání zrušil. "Jsme schopní to uvnitř ustát a vyříkat si to," dodal Výborný.