Doba globálního terorismu, v níž žijeme, už naučila policie západních zemí ve velké míře odhalovat krvelačné plány zabijáků. Obvykle se však o tom veřejnost ani nedozví, protože vyšetřovatelé nechtějí prozradit, na co všechno přišli, a kam dál je to tedy mohlo navést.

Jenže samozřejmě nic není dokonalé. A jestli jsou naše společnosti na něco krátké, jsou to vlci samotáři, kteří nikomu nic předem neřeknou, s nikým se předem neradí, ba třeba ani neprojdou výcvikem v některé blízkovýchodní zemi, jak tomu bylo ještě v éře atentátníků z 11. září 2001. Takové je pak dost nemožné odhalit.

Nabízí se paralela se šílenými střelci v USA: jakkoliv jsou zbraně v Americe dostupné ke koupi, investují tamější represivní složky obrovskou energii do sledování všech, kteří někdy někde třeba mezi spolužáky nebo na Facebooku utrousí, že mají často chuť prostě všechny postřílet.

Když ale víceméně mlčíte, jako třeba vrah Dylann Roof, jenž předloni postřílel osm lidí v černošském kostele v Jižní Karolíně, těžko vyčítat represivním složkám, že vás včas nepolapily.

Tehdy jedenadvacetiletý Roof sice tu a tam vedl rasistické řeči, zároveň ale měl několik černošských kamarádů.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se