V katedrále sv. Víta na Pražském hradě se v sobotu na dva tisíce lidí rozloučilo při zádušní mši se zesnulým kardinálem Miloslavem Vlkem.
Pohřeb ukončil poslední rozloučení s kardinálem, který zemřel před týdnem ve věku 84 let. Sobotní zádušní mši sloužil pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.
Po církevních obřadech bylo tělo zesnulého kardinála uloženo do arcibiskupské hrobky v katedrále sv. Víta.
Duka připomněl Vlkovu snahu o obnovu významu církve po převratu v listopadu 1989, to, že budoval úřad Arcibiskupství pražského, pomáhal při budování církevního školství a položil základy arcidiecézní charity. "Loučíme se s pražským arcibiskupem, nástupcem kardinála Tomáška, kterému připadl úkol vystavět budovu církve ve svobodném, suverénním a demokratickém státě," řekl Duka.
Připomněl, že Vlk patřil ke generaci, která poznala "jak hnědou, tak rudou diktaturu", a to ho někdy vedlo k určité uzavřenosti. "A k ne zcela plnému pochopení, že demokracie je diskuse a tolerance vyžaduje mnohdy i kompromis tehdy, když absolutní a ideální řešení s přihlédnutím k druhým nejsou dosažitelná," řekl kardinál Duka.
V katedrále zazněl i úryvek z poslední vůle kardinála Vlka. "Do božích rukou a pod ochranný plášť Panny Marie poroučím celý svůj život, všechny své práce, vše, co jsem konal. Kam bude uloženo mé tělo, ponechávám na rozhodnutí jiným. Se všemi se loučím a těším se na shledanou," uvedl v ní.
Kázání před uložením do hrobu pronesl emeritní plzeňský biskup František Radkovský, který připoměl Vlkovo působení za socialismu, během něhož nesměl kázat a živil se například jako umývač oken nebo archivář. Obřady posledního rozloučení vedl olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Kromě zástupců dalších českých a moravských diecézí přijeli uctít kardinála Vlka také kardinálové z několika okolních evropských zemí, ale i z Thajska. Tamní arcibiskup kardinál Francis Xavier Kriengsak Kovitvanit je představitel hnutí fokoláre, k němuž se Vlk hlásil.
Na obřad přišli také někteří členové vlády, zejména z řad lidovců. Pohřbu se účastní ministr kultury Daniel Herman, ministr zemědělství Marian Jurečka a šéf strany Pavel Bělobrádek. Na místě je i ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).
Pohřeb kardinála Vlka
Ostatky kardinála budou po pohřbu uloženy v arcibiskupské kapli katedrály. Arcibiskupská kaple je jedinou kaplí nové části svatovítské katedrály s ostatky pražských arcibiskupů minulého století. Jsou v ní uloženy například ostatky kardinálů Františka Tomáška (1899–1992) a Karla Kašpara (1870–1941). Celé poslední rozloučení by mělo skončit kolem 13.00.
Kardinál Vlk stál v čele českých katolíků v přelomové polistopadové době. Výrazně se zasloužil o ekumenickou spolupráci křesťanských církví v ČR. Pracoval na obnově zdevastovaných církevních struktur a usiloval o navrácení církevního majetku.
Na začátku 90. let byl Vlk jmenován biskupem v Českých Budějovicích, poté se na jaře 1991 stal hlavou českých katolíků. Od října 1994 byl kardinálem. Úřadu pražského arcibiskupa se ujal 1. června 1991, jeho rezignaci přijal papež v únoru 2010.
Usiloval o přiblížení katolické církve veřejnosti a po odchodu z čela české katolické církve se často kriticky vyjadřoval i k politické situaci a politikům. Historikové oceňují také jeho přínos k česko-německému dialogu a usmíření obou národů. Podle zástupců armády měl také velký podíl na obnovení duchovní služby v armádě.
V posledních měsících Vlk trpěl rakovinou plic, kterou u něj lékaři diagnostikovali po kardinálově částečném kolapsu na Štědrý den loňského roku. Lítost nad úmrtím kardinála Vlka vyjádřila řada českých politiků a osobností veřejného života. Papež František poslal pražskému arcibiskupovi Dominiku Dukovi v souvislosti s Vlkovým úmrtím soustrastný telegram.
Pohřeb kardinála Vlka
