Evropa je a musí zůstat jednotná, je hlavním poselstvím, ke kterému se na summitu v Římě nakonec připojili evropští politici z 27 zemí EU. Theresa Mayová, premiérka 28. člena, Velké Británie, pár dní před brexitem účast odmítla. Deklarace ostatně s Británií nepočítá, unie přežije i bez ní.

Otázkou je, v jaké podobě. Text deklarace se dolaďoval podle návrhů členských států, z nichž vyplynulo, že každý má jiná očekávání. Francie, Německo a Benelux chtěly rychlejší a větší integraci i za cenu další segmentace na vícerychlostní Evropu. To se ovšem nelíbilo zemím Visegrádu včetně Česka, které se obávaly ztráty vlivu. A zřejmě i peněz z evropských fondů, přestože Francie s Německem preventivně prohlásily, že se vícerychlostní Evropa netýká solidarity a že země, které mají menší ambice, nepřijdou o podporu finanční ani institucí. Řecko zase trvalo na ochraně práv pracujících a boji proti nezaměstnanosti. Východní země EU ovšem vidí snahu Západu trvat na minimální mzdě, vysokých platech či zaměstnaneckých benefitech jako ochranářská opatření, která mají zabránit přílivu levné pracovní síly "od nás". Že levnou pracovní silou ve svých domovských zemích fakticky stav "permanentních montoven" Západu udržují, nikomu divné nepřijde.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se