Minulý týden česká policie varovala před ruskou hrou Modrá velryba, která měla navádět děti k sebevraždám. Krátce poté její dopady dementovala. Tento policejní přešlap však odstartoval obrovský zájem o tuto hru.

Vše začalo v ruském listu Novaja gazeta, kde vyšel článek o organizaci, která vraždí děti. To bylo impulzem pro moskevskou antropoložku Mariu Volkovovou, která pak strávila stovky hodin v nejrůznějších skupinách na sociálních sítích.

"Vypadalo to velmi podobně jako celá řada internetových legend, které známe ze zahraničí," říká Volkovová. Sama vstoupila alespoň do pěti desítek skupin, které používaly klíčová slova, jež fungují jako "vstupenka" do hry. Například #modrá velryba, #f57, #probuď mě ve 4.20 a další.

Fenomény internetu

Modrá velryba

Tato hra na sociálních sítích se začala šířit spontánně na základě článku novinářky Galiny Mursalijevové o tajné hře, která vede děti k sebevraždám. Pravidla však neexistovala, až si je děti vytvořily samy. Nikdy nebylo dokázáno, že by hra vedla k sebevraždám. Nyní její popularita klesá.

Suicide Mickey Mouse

Mezi dětmi je populární krátké video ukazující černobílý film s Mickeym Mousem s divnou hudbou a jekotem na konci. Podle legendy člověk, který video dokouká do konce, spáchá sebevraždu. Podobné video existuje i o chobotnici Patrickovi ze seriálu o SpongeBobovi.

Cicada 3301

Hra fungující v letech 2012–2014, kde bylo potřeba řešit rébusy. Podle legendy si tak neznámá mocná korporace vybírala nejinteligentnější lidi, aby jim nabídla práci. Patří do kategorie alternate reality games, kdy si hráč není jist, jestli jde o hru, nebo realitu.

Antropoložka se dostala do uzavřených skupin, kde ale zjistila, že všichni chtějí tu hru hrát, ale nevědí jak. "Všichni se snažili zjistit, jaká jsou pravidla. To odpovídá fenoménu netstalkingu, tedy kdy hra ve své podstatě spočívá v tom, že se člověk snaží něco prozkoumávat a hledat skryté významy," říká Maria Volkovová. V mezičase se účastníci bavili mezi sebou a ukázalo se, že drtivá většina je ve věku 12−17 let.

Další vlna zájmu přišla počátkem letošního roku, kdy byl zatčen administrátor jedné z prvních skupin Filipp Budějkin. Podle antropoložky v únoru a březnu letošního roku ruská média publikovala o tomto fenoménu 15 500 textů.

"Tehdy se také objevily první informace o tom, že hra má 50 úkolů, od nakreslení velryby po vyříznutí jména skupiny na kůži a finálním úkolem má být skok z nejvyššího patra," vysvětluje Maria Volkovová. Průlom přišel po videu známého videoblogera Nikolaje Soboleva, kterého sleduje více než dva miliony lidí.

Tehdy hráči přestali čekat na neexistující organizátory a začali hrát i za kurátory, tedy ty, kteří rozdávají úkoly ostatním hráčům. "Jednou se se mnou spojila dívka s tím, že ji musím poslouchat, a pokud odmítnu splnit úkoly, budu zabita já i moji rodiče. Přitom podle účtu na sociální síti jí bylo tak 10−12 let," vysvětluje Volkovová.

Jiný hráč naopak antropoložku kontaktoval v domnění, že ona sama je kurátorka. "Když jsem se ho ptala, proč chce hrát, řekl, že mu je čtrnáct a že chce vystrašit svoji holku, aby zjistil, jestli ho miluje," říká Maria Volkovová. Odpověď "učím se ve škole a chci vystrašit jiné děti" byla podle ní vůbec nejčastější na otázku, co dělají a proč hrají Modrou velrybu.

Antropoložka tvrdí, že jde o klasický rituál vzájemného strašení. "Dříve by šli se svíčkou na hřbitov, dnes vstoupí do skupiny na internetu. I to chování je stejné. Část se vyděsí a odejde, jiná část se bude chlubit a dělat si z toho legraci," vysvětluje Maria Volkovová.

Maria Volkovová se domnívá, že v Rusku již vlna strachu víceméně odezněla. "Jak se o tom hodně psalo, narůstal počet skeptických lidí. Samozřejmě, může se to vrátit, ale spíš až se na to zapomene. Nedá se to srovnat s popularitou 'vražedných videí' s Mickeym Mousem a dalších internetových legend, které tu jsou třeba deset let," říká antropoložka Maria Volkovová.

Kvůli zprávě zveřejněné českou policií volají dnes na krizové linky desítky lidí s žádostí o pomoc. Policie proto připravuje plán, jak situaci uklidnit. Odborníci však varují, že kvůli medializaci se někdo hrou může inspirovat a zkoušet ji hrát.