Házet vajíčka na politiky se nemá. Tečka. Jistěže se vajíčkiádám můžeme smát a považovat je za vítanou facku neoblíbenému politikovi − prostě se škodolibě kochat pohledem na to, jak po jeho obličeji nebo alespoň kabátě teče rozteklý žloutek a on musí potupně prchat nebo se schovávat za deštníkem. Nic to ale nemění na tom, že jde o nepřípustný čin. Svůj terč můžete třeba trefit do oka a vyrazit mu jej. Tady legrace končí.

Miloš Zeman a o pár let před ním Jiří Paroubek nejsou v tomto samozřejmě jedinými na světě. Zkušenost s vajíčkovou sprchou mají šéf protiunijní britské strany UKIP Nigel Farage, bývalý kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger, Ed Miliband v době svého šéfování britským labouristům či třeba Ahn Sang-soo, starosta jihokorejského města Changwon, jenž to schytal za svůj plán přemístění místního baseballového stadionu… jakož i mnozí ve staletích před nimi. Obvykle se ve výčtu začíná Vespasiánem, římským vládcem dnešního Tuniska a Libye, na nějž v roce 63 po Kristově narození tamní lidé zaútočili ředkvičkami, aby mu dali najevo, jak je podle nich nekompetentní. Neví se sice, jestli a kam ho trefili, zato je ale známo, jak to s ním politicky dopadlo. Vespasián se stal císařem.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se