Vývozní firmy v Česku se už dva měsíce musí znovu starat o to, v jakém kurzu budou směňovat zahraniční měny na koruny. Téměř tři a půl roku dlouhé období, v němž centrální banka pomocí devizových intervencí garantovala, že koruna neposílí pod 27 korun ze euro, skončilo 6. dubna. Od té doby česká měna zpevnila zhruba o dvě procenta a ekonomové čekají, že bude zvolna posilovat dál.

S přijetím eura počkejme, říká nový člen bankovní rady ČNB Marek Mora

Kurz koruny vůči euru po ukončení intervencí ČNB neprošel zatím tak výraznými výkyvy, před jakými varovala řada analytiků. Ředitelka oddělení Treasury rizik v poradenské společnosti PwC ČR Olga Cilečková u Kulatého stolu HN ale připomněla, že by se firmy i přesto měly proti kurzovému riziku zajišťovat a vyhýbat se spekulacím na další vývoj měny.

"Měnové trhy jsou jedny z nejefektivnějších a je téměř nemožné na nich dlouhodobě vydělávat. ­Klientům proto vždy radím, aby se věnovali svému hlavnímu podnikání. V něm jsou dobří a rozumějí mu," prohlásila Cilečková. Vývozcům v první řadě doporučuje, aby využívali takzvaného přirozeného zajištění měnového kurzu a sjednali si s dodavateli platby ve stejné měně, v jaké nejčastěji dostávají zaplaceno.

Možnosti pro firmy

Přirozené zajištění

Podnik se snaží proti příjmům v cizí měně postavit v té samé měně také výdaje. Například česká exportní firma vyvážející do EU se může se svými dodavateli v Česku dohodnout, že jim bude za zboží a služby platit také v eurech. Další možností je čerpání úvěru v cizí měně. Přirozené zajištění ale nedokáže pokrýt veškerá kurzová rizika, protože daně a mzdy musí firmy hradit v korunách.

Měnové forwardy

Firma si s bankou či jinou finanční institucí sjedná pevný kurz, za který v předem stanoveném termínu cizí měnu prodá nebo koupí. Dohoda například může spočívat v tom, že firma bance prodá 1. prosince 100 tisíc eur v kurzu 26,50 koruny za euro. Předem tak ví, že obdrží 2,65 milionu korun, bez ohledu na to, jaký bude 1. prosince tržní kurz.

Opce a opční strategie

Jde o zajišťovací nástroje, které firmě dávají možnost volby, zda měnový obchod v budoucnu uzavře, nebo ne. Může se rozhodnout až podle skutečného tržního kurzu v daný den. Oproti měnovým forwardům jsou opce a opční strategie dražší, složitější a náročnější na účetnictví.

Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler potvrdil, že podíl eurových plateb mezi českými firmami v posledních několika letech výrazně vzrostl. Kromě toho se podniky snaží vyhnout měnovému riziku tím, že si častěji berou v eurech také úvěry. "Podíl úvěrů nefinančním podnikům v cizích měnách se z 20 procent dostal už mírně nad 30 procent," řekl Seidler.

Přirozené zajištění nestačí

Jednou z firem, jež využívá přirozeného zajištění kurzu, je výrobce nemocničních lůžek Linet Group, který vyváží do více než stovky zemí po celém světě. "Riziko, že nás pohyb měny ovlivní, se dá přirozeným zajišťováním snížit, ale není možné jej zcela odstranit. Pokud vyrábíme v Česku, musíme zaplatit v českých korunách daně, mzdy, energie i část nákladů," vysvětluje šéf firmy Tomáš Kolář.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se