Konference Průmysl 4.0: Zaměstnanci se cítí technologií ohroženi. Po otestování však změní názor, říká Roman Šedivý

09:00–09:05 Oficiální zahájení

Roman Latuske, předseda představenstva, Economia

Petr Konvalinka, rektor, České vysoké učení technické v Praze

Blok I.: Jak se mění výroba?

09:05-09:30 Keynote Alan Lamont, VP and regional executive for project delivery, EMEA, Bentley Systems Incorporated

09:30–10:10 Panelová diskuse: Jak účinně reagovat na přicházející změnu požadavků ve výrobě?

Jsou podniky připraveny?
Je to vše o penězích!?
Jakými projekty nejlépe začít?
Průmysl 4.0 není jen robotizace
Eduard Palíšek, generální ředitel, SIEMENS Česká republika

Alan Lamont, VP and regional executive for project delivery, EMEA, Bentley Systems Incorporated

Michal Štěrba, generální ředitel, GZ Media

První blok konference Průmysl 4:0 na téma "Jak se mění výroba?" otevře Alan Lamont, viceprezident pro dodávky projektů společnost Bentley Systems. Absolvent architektury na univerzitě v Portsmouthu, který má více než 30 let zkušeností se zaváděním revolučních systémů CAD, BIM a se správou informací. Během své kariéry v Bentley se podílel například na počátečním nasazení systému BIM v německém automobilovém průmyslu.

Týmy jeho odborníků byly nasazeny při významných událostech, jako jsou například letní olympijské hry v Londýně 2012.

Alan Lamont představil fenomenální systém BIM. Architekti po celém světě ho využívají například k vytváření 3D modelů svých projektů nebo i celých měst. Vytvořit 3D model města dokáže Lamontův systém během hodiny.

Architekt budoucnosti bude schopný vytvořit celý projekt své stavby v digitálním prostředí. Před samotným zahájením prací bude tedy už přesně vědět, jaké materiály, součástky, ale i stroje používat. Digitální simulaci lze využít napříč všemi obory. Stavby tak budou probíhat rychleji, dodávky materiálu efektivněji, a navíc bez výdajů za zbytečné chyby.

"Mnoho kroků musíme podniknout, aby mohl jít stavební průmysl digitální cestou. Řekl bych, že dokonce i zemědělství je na cestě k digitalizaci dál. BIM je celý proces, nikoli pouze produkt. Budoucnost průmyslu není pouze otázkou zavádění jednoho softwaru," řekl během svého vystoupení Lamont.

Začíná panelová diskuse zaměřená na změny, které do výrobních firem přicházejí a nelze se jim vyhnout. Odpovědi na otázky, zda jsou české podniky připraveny na výrobní revoluci, s jakými projekty by měly nejlépe začít a zda je Průmysl 4.0 pouze o robotizaci, budou společně s Alanem Lamontem hledat také generální ředitelé společností, které patří v oblasti výroby k těm nejvýraznějším hráčům českého trhu.

"Pokud vláda bude vědu a výzkum podporovat, vzniknou nová pracovní místa i příležitosti, důležité je si uvědomit, že technologická revoluce se děje a nezávisí na nás," uvedl generální ředitel společnosti Siemens Eduard Palíšek. Podle něj je důležité vyvracet mýty. Průmyslová revoluce není pouze otázkou robotizace a automatizace. Jádrem změny je vytváření produktů v digitálním prostředí.

Otázka ze Slido: Jak dostupný je Průmysl 4.0 z vašeho pohledu pro malé podniky? Nezpůsobí zánik malých kvůli tomu, že nebudou schopni držet krok s velkými?

"Chceme, aby Průmysl 4.0 byl dostupný více lidem. Náš systém je užitečný i pro malé podniky, protože ukazuje, kde jsou chyby a nedostatky. V případě, že je firma propojí s dalšími informacemi, například od Siemensu nebo dalších společností, může daleko efektivněji hospodařit. Konkrétně může získat informace o tom, kde zavedla špatný ventil nebo nefunkční součástku, předejde tak mnoha problémům," odpovídá Alan Lamont.

"Neděláme průmyslovou výrobu ani nepodnikáme v oblasti automotive, která je pro Průmysl 4.0 symbolem. Přesto se nám mnoho digitálních procesů podařilo zavést. Klíčem byla generační obměna, změny se těžko prosazují mezi lidmi, kteří nevěří, že jsou možné," vysvětlil svou zkušenost Michal Štěrba z GZ Media. Problém má s nedostatkem kvalifikovaných odborníků.

Dalším bodem konference je vystoupení Wolfganga Weisslera, ředitele průmyslových divizí Digital Factory a Process Industries and Drives Siemens ČR. Ten promluví o Průmyslu 4.0 v reálném životě, tedy od automobilů až po stáčení piva. Weissler přichází se zkušenostmi z USA, Austrálie, Indie, Afriky i Blízkého východu.

Vytváření digitálních dvojčat už není novinkou, například když golfisté chtějí přesnou kopii své oblíbené hole, mají možnost si ji nechat vytvořit. Simulaci lze podobně využít i ve výrobních linkách. Wolfgang Weissler vysvětlil, jak tuto technologii zaváděl v prostředí moderního pivovaru. Sládci okamžitě odhalili zádrhely ve výrobě piva, zvýšili svou produktivitu i objem výroby.

"Digitalizace není obrovské zvíře, které se musí zkrotit, ale něco, co se opravdu vyplatí," řekl Weissler. Digitalizace se podle něj týká i malých firem, které mají problém s efektivitou nebo produktivitou.

Otázka z publika: Co si myslíte, když byste měl ohodnotit 28 zemí EU?

"Vedoucí země jsou Německo a Itálie, ale myslím si, že Česká republika je následuje docela dobře. Musí jenom překročit prvotní překážku, tedy pochopit, jaké výhody jí digitalizace může přinést," říká Wolfgang Weissler.

Moderní trendy v průmyslu zavádí automobilky. Jejich hlas je tedy pro budoucnost průmyslové výroby rozhodující. Pozvání na konferenci přijal Petr Kuchyňa, který posledních 9 let pracuje ve firmě Kiekert, tedy ve službách největšího dodavatele zamykacích systémů pro automobily na světě. V pozici manažera operací odpovídá za divize výroby, logistiky a technologií. Představí možnosti automatizace procesů při sériové výrobě.

Firma Kiekert vybaví zamykacími systémy denně 40 tisíc aut. Jako jedna z prvních českých společností nahradila ve své výrobní lince člověka robotem. Robot se musí vyznat mezi 50 variantami výrobků. "Člověk by poznal rozdíly sám, technologie na to musíte naprogramovat, je tedy dobré vše připravit s předstihem, než technologie zavedete," říká Kuchyňa.

"Dělníků je nedostatek, kvalifikovaných pracovníků je ještě méně. Výsledkem robotizace v naší firmě je, že přestože rozšiřujeme výrobu, počet zaměstnanců se téměř nemění," tvrdí Kuchyňa.

Startuje druhá část konference, která je z velké části věnována práci s daty. Rychlé zpracování velkých objemů dat a jejich úspěšné vyhodnocování jsou aktuální otázkou na cestě k úspěšnému podnikání u všech velkých hráčů průmyslového trhu. Otevře ji Robert Monsberger, člen představenstva Asseco Solutions AG, která se zabývá moderními technologiemi v oblasti podnikového softwaru. Monsberger ve společnosti odpovídá za mezinárodní obchod, v této oblasti působí už téměř 20 let.

"Dochází ke generačním obměnám ve firmách. Otcové zakladatelé hledají své nástupce a to je příležitost pro digitální revoluci," uvedl Eduard Palíšek ze společnosti Siemens. "I nám v tom pomohla generační výměna," poznamenal ředitel GZ Media Michal Štěrba.

"Šedesát procent firem v českém průmyslu je navázáno na koncové výrobce. Ti, kteří budou chtít zůstat v dodavatelských řetězcích, musí být pružní," poznamenal Eduard Palíšek ze Siemensu na konferenci Průmysl 4.0.

Češi mají největší strach z toho, že je digitalizace drahá a sdílení dat na cloudu není bezpečné. Není to ale důvod, proč by zaostávali za zbytkem světa. "Takové obavy platí všude na světě. Cena pokročilých technologií se neustále snižuje a za pár let budou dostupné stejně jako telefonní hovory nebo SMS zprávy," myslí si Monsberger z Asseco Solutions.

Nejvíce revoluční jsou automobilky a strojaři. Podle Monsbergera je to tím, že výrobci velký strojů jsou závislí na rychlém exportu a dodávkách materiálu. Během výroby si nemohou dovolit prostoje. "Pozadu je energetická oblast, implementace technologií při výstavbě elektráren je velice náročná, protože musí fungovat třeba 40 let," zhodnotil Monsberger, jak jednotlivé průmyslové oblasti k digitalizaci přistupují.

Konferenci obohatí také příklady z praxe. Následuje příkladová studie GE Aviation, která je odborníkem na letectví. Její výsledky představí Milan Šlapák, programový ředitel společnosti a zároveň místopředseda Svazu českého leteckého průmyslu.

Michal Šlapák vystoupil s výhodami, které do výroby přináší systém "people to machine". GE Aviation přidává technologie do výrobních procesů, které byly doposud závislé pouze na lidské práci. Příkladem jsou montáže. "Eliminace lidí znamená eliminaci chyb, které dělají, ale není pravda, že přistupujeme k robotizaci, abychom drahé lidi nahradili levnými roboty," uvedl Šlapák. 

Technologický systém má podle Milana Šlapáka dělníkům pomáhat. "Například monitoruje operátorovy pohyby rukou, pokud rukou pohne špatně, rozsvítí se červené světlo. Systém má pomoci operátorům odstraňovat chyby," vysvětluje.

"Automatizaci a digitalizaci jsme hodně konzultovali s poradci, zjistili jsme ale, že náš obor je tak specifický byznys, že si vývoj v této oblasti začínáme řídit víc sami," řekl Michal Štěrba z GZ Media.

Milan Šlapák, country director GE Aviation v ČR, tvrdí, že mnohem důležitější než automatizace jednotlivé části výroby, což je věc, na niž se soustřeďuje většina firem, je zásadní digitalizaci a automatizaci vtělit do celého výrobního řetězce od dodavatelů, vývoje a vlastní výroby po obchod.

GE nyní v Česku pracuje na novém leteckém motoru ATP, část z něj je vyráběna pomocí 3D tisku. Dříve 855 daných částí nahradí 12 částí z 3D tiskárny. Výrobní lhůta těchto komponent se zkrátí z devíti měsíců na tři týdny. V GE také experimentují s Google Glass a řeší, jak by se daly ve výrobě použít.

"Při vývoji je důležité myslet na to, že použití musí být srozumitelné pro všechny. S díly nepracují pouze zkušení inženýři, ale i dělníci ve výrobních linkách. Vývoj probíhá na základě zpětné vazby od zákazníků. Několikrát ročně probíhají velké mezinárodní výstavy. Nejvyšší zástupci našich zákazníků nám dávají zpětnou vazbu, říkají nám, co chtějí a co se jim naopak v praxi neosvědčilo. Vycházíme také ze statistik našich klientů, jako je například Boeing Company," říká Milan Šlapák.

Slovo převezme dvojice expertů na automatizaci řídících procesů. Finanční ředitel společnosti Sapeli, známého českého výrobce dveří, Lubomír Slabý stál za implementací jednotného informačního systému v celé společnosti. V minulosti u Sapeli působil jako ředitel IT. Pod jeho vedením Sapeli s projektem "Řízení výrobních linek daty pořízenými přímo zákazníkem" vyhrálo soutěž Projekt roku pod záštitou předsedy vlády. O své zkušenosti se podělí také Vlastimil Braun, jednatel COMPAS automatizace, s.r.o., který je autorem projektu "Elektronické řízení výroby průmyslových podniků".

Petr Kuchyňa ze společnosti Kiekert, která je světovým lídrem v zámkových systémech u dveří aut, popsal, jak jeho firma nahrazuje lidi roboty. V továrně Kiekert v Česku je nyní poměr práce rozdělen zhruba 50 na 50 mezi lidi a roboty. Návratnost investice do montovacího robota je přibližně jeden rok.

"Díky automatizaci jsme mohli růst a nemuseli nabírat tolik nových lidí," pochvaluje si zavedení robotizované výroby jeden z řečníků konference Průmysl 4.0 manažer operací dodavatele autodílu Kiekert-CS Petr Kuchyňa.

Vlastimil Braun představil, jak funguje MOM systém, který umožňuje řízení výrobních nebo montážních operací, přináší flexibilitu už do výroby probíhající v reálném čase. Operátor dostává okamžité informace o tom, v jaké fázi výroby se produkt nachází. Umožňuje analyzovat procesy a předcházet chybám. MOM v současné době využívá společnost Sapeli.

Sapeli a Compas automatizace představily zakázkovou výrobu dveří vyráběných hromadně. Lehce ve směru Průmyslu 4.0. Sapeli vyrobí ročně 500 tisíc kusů dveří, z toho 400 tisíc je unikátních. "Zákazník nám řídí výrobu, vytváří data přes konfigurátor. Jde o 150 vlastností a hodnot. Ty jdou do výroby," uvedl finanční ředitel Sapeli Lubomír Slabý. S Compasem firma spolupracuje na systémech automatizace.

Po obědové pauze začne třetí blok konference, který se věnuje střetu člověka s robotem.

Aleš Cerman ve společnosti Valeo R&D vyvíjí systémy na autonomní ovládání aut. Umí už ovládat brdy, rozjíždění i řízení vozidla. Nejvíce problematická je ale otázka bezpečnosti. "V minulosti se již hackerům podařilo do řídícího auta proniknout a dostat vozidlo pod kontrolu, potřebujeme proto společný standard kybernetické bezpečnosti pro všechny výrobce," upozornil Cerman.

Parkování vozů bude v budoucnosti probíhat jako videohra, například přes mobilní telefon. "Parkovací kamery už snímají celých 360 stupňů kolem auta, jeho automatické zaparkování proto už není problém," popisuje Cerman novinky v ovládání vozů. Laserový skener společnosti Valeo R&D lze využívat i pro ovládání vozidla při velmi vysokých rychlostech. Podle Cermana ho do výroby brzy zavede známá německá automobilka.

Fenomén automatizace v automotive představí Martin Šitanc, vedoucí IT oddělení Panasonic Automotive Systems Czech. Společnost je významným výrobcem a dodavatelem automobilového průmyslu v oblasti infotainmentu, asistenčních systémů řízení a elektromobility.

"Na systému zdanění práce fungují všechny státy, je tedy pochopitelné, že se o zdanění práce robotů uvažuje. Nelze ale přesně určit, co vše už roboti nahradili a co ještě ne," myslí si Šitanc. Například společnost Panasonic v současnosti zavádí automatický plánovací cyklus. Plán výroby i dodávky materiálu je sice řízený automaticky, jedná se ovšem pouze o software.

"Životnost produktu je například pět let, poté se jeho výroba většinou inovuje a probíhá jiným způsobem, i tato změna probíhá spolu se zaváděním nové technologie. Nelze tedy přesně určit, kolik lidské práce bylo ušetřeno a kolik lidí nahradil robot," přibližuje Šitanc. Podle něj by kvůli zdaňování robotické práce musel vzniknout nový kontrolní úřad.

Libor Přeučil, který je odborníkem IMR Group na autonomii a umělou inteligenci, představil aktuální projekty, které vyvíjí společnost IMR Group. Neznámý terén bez silnic a infrastruktury budou v budoucnu mapovat autonomně řízená vozidla. Už dnes umí v přírodním terénu jezdit až 50kilometrovou rychlostí a jejich navigace funguje s centimetrovou přesností.

Přeučil představil koncepci bezpečnostní logistiky, ta se zabývá možným soužitím člověka s robotem. V testovacích skladech IMR Group nosí skladníci bezpečnostní vesty, které obsahují kamery a snímače. Díky nim automatické společnosti získávají informace o poloze člověka ve skladu. Systém usnadňuje vzájemnou spolupráci dělníků a umělé inteligence.

"Není třeba jít na komára s kanonem," říká Přeučil k využívání umělé inteligence ve výrobě. Naráží tím na zavádění drahých robotů, které lze nahradit levnějšími systémy, které dokážou s člověkem spolupracovat.

Úkolem robotů v IMR je například přebírání součástek a popadaných náhradních dílů z výrobních linek. Roboti je ukládají zpátky do správných zásobníků, takové řešení je přitom cenově dostupné i pro menší podniky.

Právě probíhá závěrečný blok konference. Panelové diskuse se účastní Jiří Konečný, majitel společnosti ELKO EP, Radim Novotný, jednatel společnosti Sidat, a Roman Šedivý, territory account manager ze společnosti Zebra Technologies. Debatují na téma: Jak vpustit průmyslovou revoluci do vlastní firmy?

"Zaměstnanců bych se neptal, jestli se jim to líbí. Většinou říkají, že ne, protože se cítí nějakým způsobem ohroženi. Jejich názor se ale často změní poté, co si vše otestují a změří," prohlásil Roman Šedivý ze společnosti Zebra Technologies.

"Nerozumím firmám, které mají pořád papírovou dokumentaci spojenou se spoustou razítek. Počítačové technologie vedou ke zefektivnění," dodal Jiří Konečný z Elko EP.

Firmy by se měly inspirovat u své konkurence. "Podnikatelé jsou občas mrzutí, když mají zavádět technologie, které už implementoval jejich konkurent, takže jsou zdrženliví a chtějí něco pokročilejšího. Mezitím jim ale může ujet vlak," myslí si Šedivý ze Zebra Technologies.

Druhý ročník konference na téma Průmysl 4.0 je u konce. Účastníci nyní pokračují v neformálním networkingu. Odborníci se během diskusí podělili o své zkušenosti s robotizací, digitalizací i umělou inteligencí. Vystupující představili mnoho postřehů z různých oblastí průmyslové výroby. Ředitelé malých i velkých podniků se měli možnost inspirovat a najít vhodný způsob, jak pustit průmyslovou revoluci do svých firem.

Děkujeme za pozornost a přejeme krásný den!