V pražských Dejvicích se dokončuje budova, která v budoucnu propojí průmysl a české vysoké školy. V nejvyšším patře již dostavěné části Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky se minulý týden konala konference o Průmyslu 4.0, kterou pořádala společnost Economia.

Firmy si tady již od září budou moci osahat nové technologie a seznámit se s novými trendy, lidé z akademické sféry se zase seznámí s tím, co průmysl aktuálně potřebuje.

Na konferenci se představili řečníci, kteří dokázali ve svých firmách zavést inovativní postupy, či poradci, kteří se zaváděním těchto procesů pomáhají ostatním.

Podle Alana Lamonta, experta ze společnosti Bentley Systems, je v oblasti digitalizace jednou z nejméně rozvinutých oblastí průmyslu stavebnictví. "Inženýři na stavbách ztratí čtyřicet procent času hledáním informací, navíc často získají ty špatné," řekl Lamont. Zlepšit by to mohlo důsledné plánování budovy v digitální podobě a přesné sledování průběhu výstavby. Zmínil i nové technologie, které například jen díky kameře připevněné na dronu dokážou během hodiny vytvořit digitální model monitorované části města. Případně dokážou přesně měřit množství přesunované zeminy a hlídat tak fakturované práce.

V panelové diskusi o změnách, které do firem přichází a nelze se jim vyhnout, zaujal příspěvek šéfa společnosti GZ Media Michala Štěrby. Tato firma se v Loděnicích u Prahy, ale i ve svých závodech v USA a v Kanadě věnuje něčemu, co vlastně příliš moderní není. Vyrábí gramofonové desky. I tak patří mezi lídry inovací v Česku. "Neděláme průmyslovou výrobu ani nepodnikáme v oblasti automotive, která je pro Průmysl 4.0 symbolem. Přesto se nám mnoho digitálních procesů podařilo zavést. Klíčem byla generační obměna, změny se těžko prosazují mezi lidmi, kteří nevěří, že jsou možné," vysvětlil svou zkušenost. Vše ale komplikuje nedostatek vhodných odborníků. Štěrba také připomněl, že nestačí jen najmout externí firmu, je důležité, aby změna vycházela zevnitř, protože zaměstnanci svou firmu znají a dokážou s reformou pomoci. Nyní v GZ Media pracují na vývoji prvního plně automatického lisu na desky, u práce s chemikáliemi takřka kompletně lidskou ruku nahradily stroje. Ty ale musí někdo obsluhovat, takže lidé o práci nepřicházejí.

Wolfgang Weissler, expert ze společnosti Siemens, přiblížil několik zajímavých projektů v duchu Průmyslu 4.0, u jejichž realizace působil jako konzultant. Například bavorský pivovar Paulaner potřeboval přesunout výrobu do nových prostor a zároveň rozšířit kapacitu. Celý proces vaření piva "v novém" otestovala nejdřív počítačová simulace. Když vše fungovalo, jak má, stačilo už jen podle ní postavit nový pivovar. Siemens také podobným způsobem pomáhal automobilce Maserati přecházet na sériovou výrobu.

"Digitalizace není obrovské zvíře, které se musí zkrotit, ale něco, co se opravdu vyplatí," řekl Weissler. Digitalizace se podle něj týká i malých firem, které mají problém s efektivitou nebo produktivitou. Česko je na tom podle něj dobře a následuje příklad Německa, které je v tomto směru lídr.

Firma Kiekert vyrobí zámky na 40 tisíc aut denně. Jako jedna z prvních také na výrobní lince nahradila člověka robotem. "Dělníků je nedostatek, kvalifikovaných pracovníků je ještě méně. Výsledkem robotizace v naší firmě je, že přestože rozšiřujeme výrobu, počet zaměstnanců se téměř nemění," popisuje provozní šéf firmy Petr Kuchyňa. Poměr robotů a lidí je zhruba půl na půl. Investice do nich se vrátí zhruba za jeden rok.

Jedna z největších obav českých firem je, že investice do digitalizace a automatizace výroby je drahá a často užívané sdílení dat na cloudu není bezpečné. "Takové obavy platí všude na světě. Cena pokročilých technologií se neustále snižuje a za pár let budou dostupné stejně jako telefonní hovory nebo SMS zprávy," myslí si Robert Monsberger ze společnosti Asseco Solutions.

Nejvíce aktivní obory jsou podle něj automobilky a strojaři. Podle Monsbergera je to tím, že výrobci velkých strojů jsou závislí na rychlém exportu a dodávkách materiálu. Během výroby si nemohou dovolit prostoje.

"Eliminace lidí znamená eliminaci chyb, které dělají, ale není pravda, že přistupujeme k robotizaci, abychom drahé lidi nahradili levnými roboty," uvedl Milan Šlapák ze společnosti GE Aviation. Technologický systém má podle Šlapáka dělníkům pomáhat. "Například monitoruje operátorovy pohyby rukou, pokud rukou pohne špatně, rozsvítí se červené světlo. Systém má pomoci operátorům odstraňovat chyby," vysvětluje. Firma už také používá 3D tisk a experimentuje s Google Glass.

Účastníci konference se shodli, že digitalizace by měla firmou prostupovat. Měla by být ve vývoji a v dodavatelských vztazích, ve výrobě i v obchodě. Nestačí se zaměřit jen na jednu část.

Podle Libora Přeučila z Institutu informatiky, robotiky a kybernetiky je každopádně Průmysl 4.0 třeba vidět jako příležitost. Vědci i akademičtí pracovníci jsou podle něj na výzvy s tím spojené připraveni. "Pokud budou firmy smluvní výzkum s univerzitami dobře využívat, můžeme se stát zemí, kde bude technická kybernetika na světové úrovni, podobně jako se nám to daří třeba v oblasti nanotechnologií," soudí.

 

S přispěním Romana Šitnera