Právě uplynulý týden možná vstoupí do historie jako jeden z momentů ten, kdy si Češi definitivně vybrali svoje strategické partnery v Evropské unii. Přes počáteční přilnutí k Británii a v posledních letech pokus o totéž s Německem jsou kotvami země Slovensko, Polsko a Maďarsko. Visegrád spojuje kromě faktu, že jde o země bohatě využívající evropské fondy, také přebujelé národovectví a s ním spojený boj proti evropským pravidlům. Tahle strategie je nově i plně česká.

Proti zemi byla nyní zahájena sankční procedura, protože odmítá přijmout uprchlíky, jak jí to ukládají celoevropské kvóty. Zástupci české vlády v reakci na to oznámili, že sankce nehodlají respektovat a budou se proti nim hájit u soudu (žalobu na kvóty už dříve podali Maďaři a Slováci). A hnát evropské instituce k soudu chce zdejší vládní tým, jak opět oznámil minulý týden, také proti směrnici, která na pozadí teroristických útoků zakazuje občanům EU držet poloautomatické zbraně.

V novém Respektu č. 25 se také dočtete:
I obalka R25
HLAVNÍ KOMENTÁŘ: Sobotkovo sbohem: Odchází politik, který překročil svůj stín
 
KONTEXT: Město a jeho rod: Potomci rodu Dietrichsteinů k sobě našli cestu – navzdory soudním sporům
 
ROZHOVOR: S americkým ekonomem Jeffreym Sachsem o úžasném pokroku minulých let a o tom, proč chválí dnešní Čínu
 
KULTURA: Jak se pozná boyband? Kapela The 1975 ukazuje důležitost 
vkusu mladých dívek
 
CIVILIZACE: Tvor, který zapomněl vyhynout: Datování překvapivého nálezu z afrických jeskyní ukázalo, že Homo naledi mohl být současníkem moderního člověk

Nejméně v případě kvót se přitom zemi nabízela vcelku jednoduchá cesta, jak se sankcím a soudu, což obojí může sebrat státní kase stovky milionů korun, vyhnout. Kabinet Bohuslava Sobotky se však rozhodl jít po vzoru zbytku Visegrádu do střetu s unií.

Čekali jsme

Z pohledu Evropské komise bylo uplynulé úterý běžné zasedání komisařského kolegia, na němž se kromě další agendy schvalují také sankční řízení proti jednotlivým státům, pokud poruší povinnosti vyplývající z členství v EU. Je to pravidelné cvičení; ročně Brusel zahajuje stovky takových řízení, mají několik etap a pokutou končí menšina. Proti Česku jich bylo od jeho vstupu do unie do konce roku 2015 zahájeno 651, od banalit typu obyčejného zpoždění při přejímání evropské legislativy přes konkurenci nedostatečně otevřený provoz na zdejší železnici až po záměrný bojkot jako u kvót. Pokuta zatím nikdy nepadla, protože většinu restů země v mezičase dotáhla.

V případě uprchlických kvót, schválených ministry vnitra v září 2015 – Česko bylo přehlasováno –, bruselští úředníci už dvanáctkrát vyzvali členské státy, aby si vzaly uprchlíky z přeplněných táborů v Řecku a Itálii, a varovali před sankcemi, které v nějaké chvíli přijdou, pokud se tak nestane.

Ta chvíle nastala minulý týden. Komise ve své třinácté zprávě o průběhu přesídlování běženců konstatovala, že naprostá většina států kvóty nenaplňuje (ať už kvůli neochotě, nebo kvůli faktu, že ještě před schválením kvót přijaly násobně více uprchlíků mimo zmíněnou dohodu), a vůči třem zemím zahájila sankční řízení. Těmi zeměmi jsou Polsko, Maďarsko a Česko.

Účast ve zmíněné trojici přiměla zdejší politickou scénu k emotivním prohlášením, že Brusel "chtěl zemi trestat". Politici poukazovali na to, že zatímco Poláci a Maďaři přijali čistou nulu, ve zdejších uprchlických zařízeních je celých dvanáct Syřanů z Řecka (respektive třináct, jednomu syrskému páru se tu narodilo dítě), a také že Slovenska, kde je jen o tři běžence víc než v Česku, se trest netýká.

Pokud je tu něco sporného, pak zcela jistě načasování. Evropská komise v minulosti prokázala politickou ohleduplnost vůči členským státům – například zmrazila přípravu legislativy citlivé pro Francouze před tamními volbami. Česko čeká parlamentní klání za čtyři měsíce, xenofobní a euroskeptická půda je nakypřená, Brusel přesto se sankcemi nepočkal.