Lékařům z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) se povedlo transplantovat játra historicky nejmladšímu pacientovi. Náročnou pětihodinovou operaci podstoupil v polovině dubna teprve čtyřměsíční kojenec, kterému se nevyvinuly žlučové cesty.

Bez vyvinutých žlučových cest se v Česku každoročně narodí zhruba desítka dětí. Jejich transplantace je nevyhnutelná, ale u takto malých pacientů se s náročnou operací obvykle čeká, až povyrostou. Vážný stav čtyřměsíčního kojence však lékařům z pražského IKEM už dál čekat nedovolil. Děvče, které v den dubnové operace vážilo pouhé čtyři kilogramy, se tak stalo historicky nejmladším pacientem, kterému pražský tým játra transplantoval.

"V současné době, čtvrt roku od zákroku, se operované dítě vyvíjí stejně jako ostatní vrstevníci a nemusí ani držet žádnou speciální dietu," oznámil včera zástupce přednosty Kliniky transplantační chirurgie IKEM Libor Janoušek, který tým operatérů vedl.

Lékaři při unikátní pětihodinové operaci využili takzvanou metodu splitu, tedy rozdělení jater mezi dva pacienty. Operované děvče bylo jedním z nich. "Malý pacient nemá šanci dostat játra od stejně velkého zemřelého dárce. Jednak takoví dárci v podstatě nejsou a zadruhé je prokázáno, že dětská játra transplantovaná dítěti obvykle mají více komplikací," říká přednosta transplantační kliniky IKEM Jiří Froněk.

Před přenosem dospělých jater do dětského těla je nutné orgán změřit a pak upravit na potřebné rozměry. "Při odběru musíme játra rozdělit na dvě části a tu oddělenou menší část ještě mnohdy zmenšovat na takový objem, aby se to do toho miniaturního dětského bříška vešla," popisuje přednosta Froněk a dodává, že zároveň ale musí být tkáň dostatečně velká na to, aby mohla plnit funkci jater.

Transplantace u dětí, které jsou na světě jen několik měsíců, jsou výjimečné i na zahraničních pracovištích. "Čím je dítě větší, tím je transplantace snazší a má dlouhodobě větší naději na úspěch," vysvětluje Froněk, proč se lékaři vždy snaží výměnu orgánů oddálit.

Když to není možné, musí si chirurgové poradit ve ztížených podmínkách malého organismu. "Struktury, které napojujeme, jsou miniaturní. Dětská jaterní tepna má něco do dvou milimetrů, mnohdy i méně," vysvětluje přednosta Froněk s tím, že jehly, které lékaři při operaci používají nejsou pouhým okem skoro vidět. Transplantace se proto neobejde bez lupových brýlí a mikroskopu.

První játra chirurgové z IKEM transplantovali před 22 lety. Od té doby počet výkonů narostl na téměř 1500, z toho 113krát bylo příjemcem dítě. Játra jsou v pražském institutu druhým nejčastěji transplantovaným orgánem. Vedou ledviny.

Lékaři z IKEM už ale dokážou transplantovat i dělohu nebo najednou tenké střevo spolu s dalšími orgány. "Jsou to nové věci, které ale nezavádíme proto, že bychom měli nějaké mety nebo se snažili cokoliv komukoliv dokázat, ale proto, že ti pacienti tady jsou a potřebují to. A nám připadá nevhodné jim to upřít," říká přednosta Froněk.

Problém, na který transplantační kliniky narážejí, je nedostatek orgánů od dárců. Froněk mluví o rozevírajících se nůžkách - počet dárců stagnuje, ale čekatelů je čím dál víc. "Jedním řešením jsou transplantace od žijících dárců. Od nich se snažíme v co největším počtu provádět transplantace ledvin. Další varianta jsou dárci se smrtí oběhu, což je na západě běžné, u nás zatím v plenkách," vysvětluje Froněk.

Zdroj: Koordinační středisko transplantací