Sněmovna znovu schválila novelu, která zpřísní podmínky pobytu cizinců v Česku a omezí ekonomickou migraci. Rozhodla tak v úterý přes nesouhlas Senátu a ochránců lidských práv, jimž vadilo mimo jiné zrušení dozoru státních zástupců nad zadržovacími zařízení pro migranty, který navrhla vláda. Normu, kterou prosadilo 113 ze 145 přítomných poslanců, nyní posoudí prezident. V případě přijetí budou některá opatření asi napadena senátory u Ústavního soudu.

Novela má po vzoru azylového zákona umožnit zastavení řízení o povolení pobytu, pokud by se cizinec bez vážného důvodu k řízení nedostavil, lhal by, předkládal padělané doklady. Na řízení má mít vliv také cizincovo odsouzení pro úmyslný trestný čin. Podnětem byly nedávné problémy se zahraničními pracovníky v některých českých průmyslových zónách.

Opatření jsou podle kritiků v rozporu s mezinárodními závazky ČR a také s ústavním pořádkem. Senátor Václav Láska (za Zelené) jako příklad uvedl odejmutí práva na soudní přezkum, kterým je podle něj zrušení povinnosti soudů ukončit řízení o propuštění cizince v případě, že je propuštěn před dokončením soudního líčení. Opatření sice podle senátora ulehčí soudům, ale také znemožní cizinci žádat odškodnění.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) výtky rezolutně odmítl s tím, že podle jeho úřadu jsou změny v pořádku. Argumentoval potřebou zajistit bezpečnost a řídit migraci. Poznamenal, že zpřísnění pocítí jen cizinci, kteří by se v Česku nechovali v souladu s právními předpisy. Láska mimo jiné namítl, že novela "nezvyšuje bezpečnost a má pouze usnadnit práci úředníků ministerstva vnitra". Obvinil Chovancovo ministerstvo, že změny do zákona propašovalo navzdory postoji Legislativní rady vlády, proti čemuž se ministr i většina poslanců ohradili.

Omezit nežádoucí ekonomickou migraci má novela postihem takzvaného skrytého agenturního zaměstnávání bez povolení úřadu práce. Zavádí také kategorii nespolehlivého zaměstnavatele v případě jeho zadlužení, neplacení pojistného za zaměstnance nebo nelegálního zaměstnávání. Taková firma by cizince nemohla zaměstnávat. Proti tomu bouřily zaměstnavatelské svazy v čele s Hospodářskou komorou, podle níž je norma zneužitelná. Firmy by se podle komory mohly stát podle zákona nespolehlivými i kvůli drobným administrativním prohřeškům.

Novela zákona počítá také s tím, že pracující cizinci budou moci zůstat v Česku až půl roku bez toho, aby museli po třech měsících žádat o prodloužení víz. Podnikající cizinci by mohli zůstat až dva roky, pokud by se jejich aktivity týkaly významné investice. Změna zákona je nutná kvůli směrnicím EU, které byly schváleny před třemi lety.

Nově má být v zákoně zaveden nový institut karty vnitropodnikového zaměstnance. Karta umožní cizincům být v Česku až půl roku, pokud pracují na pozici manažera, specialisty či stážisty ve firmě nebo korporaci, která má sídlo mimo Evropskou unii. Až půl roku by v zemi mohli pracovat také cizinci, kteří přijeli kvůli sezonní práci.