Dnešní potíže Uberu, které vyvrcholily odchodem zakladatele a šéfa Travise Kalanicka, pouhá změna managementu nevyřeší. Ten základní problém si firma nese už od roku 2013, kdy se rozhodla dát práci řidičům s běžnými auty, bez profesionální licence. Byznysmodel rostoucí společnosti je tak založen na porušování zákona, a to ve většině zemí, kde Uber působí. Úřady by proto měly firmu zavřít, napsal Benjamin Edelman v Harvard Business Review.

Uber nepochybně přinesl celou řadu inovací. Nahradil špatně fungující taxidispečinky tím, že umožnil řidičům a pasažérům používat aplikaci v mobilním telefonu. Řidiči navíc ušetřili za taxametry a další specializovaný hardware. S pomocí algoritmů a možnosti měnit odpovídajícím způsobem cenu Uber vyřešil problém nabídky a poptávky. A v neposlední řadě učinil používání taxi pohodlnějším a bezpečnějším. Pro řidiče a hlavně pro pasažéry.

Uber vytvořil pracovní příležitosti pro lidi, kteří si chtějí nebo potřebují přivydělat, a je jen na nich, jak často budou coby řidiči pracovat. Uber je také příkladem často vzývaného "kapitalismu bez tření". S pomocí mobilní aplikace vytvořil prostředí, kde se peníze "neztrácejí" mezi prostředníky.

Jenže Uber šel ještě dál a odstranil i "tření", které představují regulace pro provozování taxislužby. V různých městech a státech jsou různé, ale obvykle všude vyžadují speciální licenci pro řidiče a speciální pojištění pro auto. To Uber s různým úspěchem obchází, a proto je jeho podnikání nelegální. A proto je také tak úspěšný. Chytré telefony, aplikace a algoritmy dnes používají i tradiční taxikářské firmy. Hlavní konkurenční výhodou Uberu je to, že obchází regulace a spoléhá se na to, že mu to projde.

Nebylo to tak vždycky. Uber začal v San Francisku jako služba, která nenabízela práci komukoliv, ale řidičům limuzín s licencí. Byl to způsob, jak zefektivnit jejich fungování, kdy limuzíny velkou část času stály. Běžné řidiče začala propojovat s pasažéry jako první až konkurenční služba Lyft v roce 2013 a Uber ji za to zpočátku kritizoval. Právě proto, že to bylo nelegální!

Ale pak firma v čele s Travisem Kalanickem pochopila, že stěžovat si nepomůže. A že úřady nebudou postupovat dost rychle ani agresivně. Takže měla dvě možnosti: buď nechat otevírající se trh "řidičů bez licence" Lyftu, anebo se do něj pustit taky… a stejně jako Lyft porušovat zákon. Rozhodla se pro to druhé.

Porušování zákona je nakažlivé. Když to dělá jeden a prochází mu to, začnou to dělat i ostatní. I v dalších odvětvích. V tom je největší morální hazard existence Uberu. Podle Harvard Business Review by úřady ve městech, kde Uber působí, měly začít jednat. A pokud by firmě udělily odpovídající pokuty, nejspíš by zkrachovala.

Zdá se to drsné a zpátečnické. Nikdo neudělal pro zlepšení služeb taxi tolik jako Uber. Stačí se podívat do Prahy. Za dvacet let nebyl magistrát schopen "zcivilizovat" taxikáře, kteří odírali jak turisty, tam místní. V posledních letech se služby nesmírně vylepšily. A ceny se drží v přijatelných mezích. Podobné je to v desítkách dalších měst.

Je fér Uber trestat? Není lepší udělat nějaký generální "pardon" a změnit zákony ve prospěch sdílené ekonomiky? K tomu nejspíš dřív nebo později dojde. A je možné, že se Uber s úřady domluví, mírně změní svůj byznys a "přežije" svou současnou krizi. Ale je také možné, že zkrachuje.

Může ho stihnout osud Napsteru, firmy, která předběhla svou dobu a technologicky "nakreslila" budoucnost on-line byznysu s hudbou. Napster měl jediný problém. Porušoval zákony a nelegálním sdílením hudby okrádal producenty a interprety hudby. Proto zkrachoval. A na jeho troskách vyrostly služby jako iTunes nebo Spotify, které jsou legální a i byznysově fungují.

Možná podobně dopadne i Uber.

Související