Evropská unie bude muset v začínající debatě o podobě svého rozpočtu po roce 2020 vyřešit výpadek možná až 20 miliard eur, řekl ve středu novinářům eurokomisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger. Důvodem je blížící se odchod Británie, která do rozpočtu přispívá, a také vyšší požadavky na unii v oblastech, jako je zajišťování bezpečnosti či lepší ochrana vnější hranice bloku.

Evropská komise ve středu nabídla členským zemím a europarlamentu k diskusi dokument o budoucnosti unijních financí. Diskuse o pěti scénářích, které jsou v něm navrženy, bude základem pro přípravu příštího víceletého finančního rámce pro EU a jejích už jen 27 členských zemí. Ten hodlá Evropská komise předložit v polovině příštího roku.

Součástí diskuse o budoucí podobě unijních financí je také otázka propojení příjmů ze strukturálních fondů s tím, jak se státy EU podílejí na jiných unijních programech. Už delší dobu z některých hlavních měst unie znějí připomínky, že například státy, které odmítají přijímat v migrační krizi žadatele o azyl z Itálie a Řecka, patří mezi největší příjemce peněz z politiky soudržnosti.

"V současném finančním rámci není žádná spojitost mezi migrační krizí a fondy. Vedeme dlouhé debaty o tom, jak ji vytvořit, protože zcela souhlasím s tím, že solidarita není jednosměrka," řekla ve středu novinářům komisařka pro regionální rozvoj Corina Cretuová. Zmíněna před novináři byla i možnost propojení peněz z fondů se stavem právního státu v čerpající zemi.

Pět scénářů budoucnosti evropských financí navržených komisí k diskusi obsahuje situace, kdy by se unie snažila rozpočet řešit v zásadě stejně jako dosud, dělala by dohromady méně, umožnila by státům ve větší míře spojovat své finanční síly ke konkrétním věcem mimo rozpočet jako takový, soustředila se na efektivní řešení jen několika základních věcí, či se naopak rozhodla k daleko větší integraci. Diskutovat bude možné také o tom, zda například stávající víceletý rámec nezkrátit ze sedmi let na pětileté období.

Související otázkou je, kde by měla EU najít dodatečné finance, například prostřednictvím nových "vlastních zdrojů". Ty dosud představují jen výrazně menší část rozpočtových příjmů ve srovnání s příspěvky členských zemí, které plní okolo 80 procent rozpočtu.

Už v lednu došel odborný tým vedený někdejším italským premiérem a eurokomisařem Mariem Montim k závěru, že reforma rozpočtových příjmů je nezbytná. Mezi možnostmi Montiho tým zmínil například zdanění uhlíku v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami, společnou daň z paliv a energií, společnou korporátní daň z příjmů, reformu DPH a podobně.

Nynější diskusní dokument také zmiňuje základní prvky rozpočtu EU a nastiňuje hlavní trendy a vývoj v klíčových politických oblastech, jako je právě politika soudržnosti nebo zemědělství.

"Můžeme buď méně utrácet, nebo najít nové zdroje příjmů. Ale ať už podnikneme cokoli, každé euro investované z rozpočtu EU musí přinést přidanou hodnotu a pozitivně se projevit v běžném životě," míní Oettinger.

Evropská komise navrhla pro příští rok rozpočet předpokládající platby ve výši 145,4 miliardy eur (asi 3,92 bilionu korun). Dlouhodobě představuje rozpočet bloku jen přibližně dvě procenta celkových veřejných výdajů v Evropské unii a necelé procento celkového hrubého národního příjmu bloku.